Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO): Ostrava je obrovská. Z příjmů pro 300 tisíc obyvatel tak musíme udržovat město, které má rozlohu milionového města.

S výpadkem příjmů z hazardu vedení Ostravy počítalo a město se s tím bude muset vyrovnat. V rozhovoru to uvedl primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO). Podle něj bude město muset najít úspory v provozních výdajích města. „Rozpočet na rok 2017 ještě nemáme hotov, ale předpokládám, že k nějakému krácení dojde,“ prohlásil primátor v rozhovoru.

Rozhovor s primátorem města Ostravy Tomášem Macurou (ANO)

Město schválilo plošný zákaz heren a kasin na většině území Ostravy od ledna 2017. Tím ovšem ročně přijde o 260 milionů korun, které by jinak dostalo od provozovatelů heren. Víte už, odkud Ostrava získá takto ztracené peníze? Anebo v důsledku výpadku peněz z hazardu dojde k omezení investic města?

Když jsme schvalovali protihazardní vyhlášku, tak jsme věděli, že to bude něco za něco. Hazard je negativní fenomén a věřím, že je dobře, že ho chceme vymýtit nebo alespoň omezit. Odvrácenou stranou mince je, že město přijde o příjmy. Musíme se s tím vyrovnat. Jedna věc je, že v příštím roce, kdy se začne výpadek příjmů z hazardu projevovat, město získá větší daňové příjmy formou vyššího koeficientu ze sdílených daní. Druhá věc je, že musíme najít úspory v provozních výdajích města.

Budete tedy muset zkrátit rozpočet?

A je možná pravdou, že když to celé spočítáme, tak budeme muset některé výdaje krátit. Rozpočet na rok 2017 ještě nemáme hotov, ale předpokládám, že k nějakému krácení dojde. Původně jsem si myslel, že v roce 2017 a v dalších letech budeme moci disponovat vyššími příjmy z daně z nemovitostí, to nakonec se nepodařilo prosadit, takže úspory budeme muset najít jinde.

Skutečně si myslíte, že plošný zákaz heren ve městě zamezí hazardu? Praxe ukazuje, že hráči odcházejí do ilegality, na kvízomaty, nebo přejdou na on-line hazard (na internetu). To znamená, že hazardní hráči zůstanou, ale město přijde o značné peníze.

Víme, že zkušenosti z jiných měst, z Brna i jiných, takové jsou. Ale pokud to neuděláme, tak je to alibismus. Říkat si, já to nezruším, protože se to stejně akorát přesune do podsvětí. To riziko tady samozřejmě je. Nějaký počet nelegálních heren a klubů zde pravděpodobně  vznikne –  zkušenosti z jiných město to potvrzují – ale určitě to nebude v takovém rozsahu jako dnes. Nebude to tak lehce dostupné, ne tak, že je škola, vedle herna a hned zastavárna, nebude to na jednom místě „All in one“ a bude to pro ty hráče složitější. A samozřejmě je to potom na akceschopnosti činných orgánů v trestním řízení a na legislativě země, co povolí a co nepovolí. My jsme v rámci toho udělali maximum možného, jednak protihazardní vyhláškou, ale i dalšími opatřeními v oblasti prevence kriminality.

Jaké jsou podle vás největší současné problémy města Ostravy a proč?

Bez nároku na pořadí důležitosti. Často se v souvislosti s Ostravou mluví o nezaměstnanosti. Osobně nechci tento problém zlehčovat. Na druhé straně si myslím, že není až tak kritický, jak se rádo uvádí. To lze snadno demonstrovat na číslech, ale předpokládám, že se o nezaměstnanosti budeme ještě v našem rozhovoru bavit.

Další problém je otázka životního prostředí. Opět nechci bagatelizovat, ale takové to mechanické hodnocení ve smyslu, jak se v Ostravě nedá dýchat a jak se tady lidé dusí, už dnes neodpovídá realitě a opět je možno to doložit čísly. Rozhodně je ale ještě hodně, co zlepšovat. Nikdy ale nebudeme mít ve městě životní prostředí v úrovni šumavských hvozdů.

 A co vysoká kriminalita?

Otázka kriminality a pocitu bezpečí je třetí věc. Já bych ty pojmy trochu oddělil. Jsou to sice spojené nádoby, ale ta korelace nemusí být jedna ku jedné. Ostrava je průmyslové centrum s určitou skladbou obyvatel, žije zde také určitá skupina sociálně vyloučených osob, takže logicky je zde kriminalita vyšší než v menších městech, kde převažuje středostavové obyvatelstvo. Na druhou stranu se kriminalita v Ostravě dlouhodobě snižuje a dnes nepřevyšuje v žádném významném ohledu stav, který je v jiných velkých městech České republiky.

Ostravané se ale přesto necítí bezpečně. Vyplývá to i provedených dotazníkových šetření…

Nechal jsem si udělat například porovnání s Brnem za leden až srpen 2016 – v absolutních číslech je počet trestných činů podobný, v Brně je maličko vyšší, ale je tam i více obyvatel. Co je dobře, tak v Ostravě máme poměrově vyšší objasněnost, což svědčí o dobré práci policie. Proto si myslím, že vysoká kriminalita není takový fenomén, jako bývala v minulosti. Ale spokojeni nejsme a také jsme si dobře vědomi, že obyvatelé Ostravy staví potřebu bezpečí na vysokou příčku v žebříčku svých hodnot.

Jaké projekty, které mohou prokazatelně pomoci Ostravě, město plánuje?

Ostrava v tomto roce připravuje nový strategický plán, což je základní plánovací dokument, který určuje vizi města – to, jakým chce být za 8, 10, 20, 30 let. Celý proces jsme nazvali fajnOva, tedy fajnová Ostrava. Jsme zhruba v polovině práce, máme definované základní strategické cíle a nyní zahajujeme fázi, kdy vizi začneme naplňovat konkrétními projekty. Deklarovali jsme už na začátku, že chceme v maximální možné míře zapojit i veřejnost. Od začátku roku se zapojilo zhruba 18 tisíc Ostravanů, což je unikátní číslo. Neviděl jsem, že by nějaké jiné české město takto plánovalo. I nyní se v návrhové fázi obracíme na občany, aby nám pomáhali a pokud mají nějaký návrh na projekt, aby nám ho poslali. Nečekáme ale samozřejmě jenom s holýma rukama, co nám občané vymyslí. Sami máme celou řadu projektů v oblastech, které reagují na problémy města – zaměstnanosti, životního prostředí, veřejného prostoru.

Ostrava se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností. Jak může město podpořit podnikání a zaměstnanost v Ostravě?

Míra nezaměstnanosti v Ostravě klesá každým měsícem o nějakou desetinu. V srpnu byla 9,6 % a je zhruba o procento nižší než loni. Podstatné ale je, že nyní je na úřadu práce evidovaných 21 tisíc nezaměstnaných, ale současně je 4600 volných pracovních míst a toto číslo každým měsícem roste. Úřadu práce se totiž nedaří propojit evidované lidi s nabídkou volných pracovních míst. A proč? To je z velké části problém sociální politiky státu. Z těch lidí část, neříkám, že všichni, ale nemalá část si chodí na úřad práce jen pro razítko, aby dostali sociální dávky. Nemají zájem pracovat, protože dávky jsou tak vysoké, že se mnoha lidem nevyplatí pracovat, alespoň ne legálně To je věc, která se musí změnit. My sami jako město a městské společnosti máme řadu volných míst, která se nedaří obsadit – například dopravní podnik, městská police a tak dále. Všechny podniky marně hledají lidi, mají nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a podpora v nezaměstnanosti a další sociální dávky se přitom v Ostravě vyplácí desítkám tisíc lidí.

Máte nějaké náměty, jak situaci řešit?

Řešení je podle mě ve změně sociálního systému tak, aby se lidem vyplatilo pracovat. Souběžně se musí omezit přístup lidí k sociálním dávkám. Každý samozřejmě může nečekaně přijít o práci nebo se dostat do jiného závažného problému, takže nárok na podporu by měl existovat, ale pokud je mu pak jednou, dvakrát nabídnuta práce a on odmítne, automaticky by měl ztratit nárok na další podporu. To se týká i dalších dávek, kdy zcela samostatnou kapitolou jsou příspěvky na bydlení, které umožnily doslova byznys s chudobou na úkor státu.

Město samo nemá v rukou nástroje rapidně situaci změnit mimo vyvíjený tlak na centrální orgány. Nicméně, je na místě říci, že Ostrava dlouhodobě podporuje vznik a rozvoj průmyslových zón. Ve městě jsou 3 průmyslové zóny – Hrabová, Mošnov a vědecko-technologický park v Porubě, což je zóna na podporu inovací, vědy a výzkumu. V těchto průmyslových zónách aktuálně pracuje skoro 11 tisíc zaměstnanců, za rok by to mělo být o dalších 1500 více. Tato pracovní místa zde dříve nebyla, vznikla až s těmi průmyslovými zónami. Snažíme se tam lákat nové investory. Velkou akvizicí je Hyundai Mobis, velká továrna, která vzniká v Mošnově a zaměstnat by měla až 700 lidí. Je ale i řada menších investorů, kteří přinesou další volná místa.

To je velký byznys. Ale co podpora menším podnikatelům?

Jsem velmi pyšný na projekt, který jsme prosadili a nyní připravujeme.  Jde o takzvaný řemeslný inkubátor. Jedná se o řemeslnou dílnu pro veřejnost, která vznikne v lokalitě Dolní oblasti Vítkovic. Je to takový trend, ve světě je poměrně častý a slouží k podpoře řemesel. Máme tu spoustu lidí, část třeba i z OKD, kteří přijdou o práci a jsou řemeslně zruční. My jim můžeme pomoci nastartovat kariéru řemeslníků. Jak se říkalo, řemeslo má zlaté dno. Jenže dnes, když si chcete někoho objednat tak, abyste lucernou pohledal nějakého šikovného. Chceme vytvořit prostor, který vybavíme různými nástroji od kladívka až po 3D tiskárnu, bude tam moci přijít kdokoliv. Někdo si přijde sestrojit jen stoličku, ale druhý tam může rozjet svůj byznys. Tuto dílnu chceme otevřít do konce letošního roku.

Centrum města Ostravy se vylidňuje. Od té doby, co stojí Nová Karolina, se mnoho obchodníků přestěhovalo právě tam, jiné podniky naopak zkrachovaly úplně. Zamýšlí město podporovat oživení centra města?

My jsme první vedení města, které si dalo oživení historického centra jako jeden z programových cílů. Máte pravdu v tom, že ještě dnes se tu a tam se nějaká provozovna přesune nebo zhavaruje úplně. Ale trend se mění.  Mám tvrdá data, která svědčí o tom, že jsme pokles odlivu obchodníků z centra zastavili. Za prvních 8 měsíců tohoto roku se v celé centrální čtvrti navýšil počet provozoven o 50. Pokud chodíte centrem, vidíte, že vznikají nové krámky, kavárny. Co se týká třeba Bati, to mě štve. (pozn. red. Obchodní dům Baťa patřil desetiletí neodmyslitelně k centru Ostravy, byl postavený v roce 1934. Prodejna však v listopadu 2015 zavřela a přemístila se z Masarykova náměstí do Nové Karoliny.) Myslím si, že vedení firmy se poněkud vzdálilo odkazu zakladatele Tomáše Bati a rodiny Baťů, protože oni by to nikdy neudělali. Nicméně všechno zlé je k něčemu dobré a na místě Bati vznikne stylová pivní restaurace jednoho z největších pivovarů. Toto té oblasti může docela dost pomoct.

Je to tedy podle vás problém Nové Karoliny?

Problém není v Nové Karolině, alespoň ne jen v ní. Ta obchodům v centru samozřejmě nepomohla, ale sama o sobě za to nemůže. Karolina má denní návštěvnost kolem třiceti tisíc lidí, z velké části jsou to lidé, kteří by do historického centra ani nepřišli. Naopak díky Nové Karolině do Ostravy přijíždějí lidé z okolí.

Dobře, ale co tedy problém centra města?

Co se týká historického centra města, jeho rozvoj byl dlouhodobě zablokován dříve plánovanou těžbou uhlí. V 90. letech pak došlo k další hrozné věci, kdy se původní městské komunální domy a byty v řadě případů zprivatizovaly. Každý chtěl tehdy podnikat, dělat byznys, takže byl nedostatek kancelářských ploch. V té době bylo takzvané regulované nájemné. Vlastník bytu tedy za nájemné nemohl chtít víc, než mu ukládala tabulka. Když chtěl někdo tehdy vydělat, nejjednodušší bylo, že změnil účel používání a z bytů udělal kancelářské prostory a mohl vysolit cenu desetkrát vyšší. To řada nově nabyvších majitelů také udělala –  vznikly tam tedy kanceláře, ordinace a podobně.  Samozřejmě ty prostory měly nějakou kvalitu, oni do toho nechtěli investovat, takže úroveň nebyla valná a postupně klesala. Zároveň začala vznikat nová moderní kancelářská centra, která nabízela daleko lepší kvalitu za výhodnějších podmínek.

Co z toho vyplynulo?

Dopad byl ten, že se řada kanceláří se přestěhovala do nových kancelářských center a prostory ve středu města zůstaly prázdné. Ty, které prázdné nezůstaly, se odpoledne zamknou a lidi odjedou domů do Poruby, na Dubinu apod. To je něco, co historicky nezměníme, ale můžeme to napravit. Klíčem k trvalému oživení centra města není to, že tam jednou za 14 dní uděláme nějakou trachtaci, byť se o to také snažíme. Řešením je to, že tam zase začnou bydlet lidi.  Město chystá nové projekty nájemních bytů, které by měly vyplnit i některé z proluk v historickém centru města a obecně zvýšíme nabídku bytů. Zájem o bydlení v centru již nyní roste a v momentě, kdy tam ti lidé budou bydlet, tak i ty služby přijdou samy. Opačná cesta nefunguje.

Ostravané si také stěžují, že parčíky ve městě jsou zanedbané, chybí v nich lavičky a pravidelný úklid. Čistotu a vzhled veřejných prostor by si podle výzkumu přálo zlepšit 46,4% z oslovených lidí. Budete se snažit v tom nějak pomoci?

Jsem dalek toho, abych si myslel, že kvalita veřejného prostoru v Ostravě je kdoví jaká. To nebyla dlouhodobě priorita města. My se to snažíme postupně měnit. Je třeba říct, že odpovědnost za kvalitu parčíků, chodníků, cestiček je na městských obvodech. Jenže ty si stěžují, že na to nemají peníze. My jsme jim chtěli pomoct mimo jiné navýšením daně z nemovitosti, aby na tu údržbu měli peníze. Ostrava jako taková je obrovská. Je to polycentrické město, které je svou rozlohou naprojektované na půl milionu lidí, možná i milion. Příjmy města se ale odvíjejí od počtu obyvatel. My tedy máme z příjmů pro 300 tisíc obyvatel udržovat město, které má rozlohu milionového města. To se musí odrazit v kvalitě, například že chybí peníze na údržbu chodníků. Nechci se za to ale schovávat. My jsme chtěli obvodům pomoct alespoň tou daní z nemovitosti, to nevyšlo, tak nyní musíme najít v rozpočtu alespoň nějaké peníze navíc na tyto věci.

Dlouhodobým problémem Ostravy je znečištěné ovzduší. Dle každoročních průzkumů je v Moravskoslezském kraji nejšpinavější vzduch v celé České republice a jeden z netoxičtějších v celé Evropě. S kvalitou životního prostředí v Ostravě je i dle průzkumu Fajnova nespokojeno 28,4% oslovených obyvatel. Jaké možnosti a plány máte v této oblasti?

Nepopírám, že Ostrava má problém s kvalitou ovzduší, nicméně ještě v 70., 80. letech tady byly například emise prachu cca 80 tisíc tun ročně, dnes jsou pod 1500 tun. Na prach jsou navázány další škodlivé látky. Velké průmyslové podniky, které tady jsou, každý rok přicházejí s novými ekologickými patřeními, které ty emise dále snižují. Mittal třeba letos uvedl soubor opatření, která sama o sobě snižují prašnost o 500 tun ročně. Průmyslové emise šly tedy dramatickým způsobem dolů, to nemůže nikdo popřít. Na nule to ale není, ani nikdy nebude.  Dlouhodobé řešení je v postupné změně struktury místní ekonomiky.

Copak za všechno mohou jen velké průmyslové podniky?

Špatný vzduch není zdaleka záležitostí jen průmyslových podniků. Je tady problematika lokálních topenišť, dopravy a přeshraničních emisí z Polska. Každý neekologický špatný kotel na tuhá paliva vyprodukuje o 100 kilo prachu více ročně než kotel ekologický.  Deset vyměněných kotlů tedy znamená 1 tunu prachu dolů ročně. Ostrava se jako město připojilo k programu Ministerstva životního prostředí tzv. kotlíkových dotací. Žadatelé mohou dostat od státu dotaci až do výše 85 % nákladů, v závislosti na typu kotle. My jako město jsme řekli: „Tak my vám přidáme ještě 10 % navíc, abychom vás podpořili.“ Myslím, že to byla unikátní podpora ze strany města a i díky tomu v první vlně požádalo o dotaci přes 400 Ostravanů a dostanou ji. Výsledkem bude znatelné pomoc ovzduší ve městě, vždyť 400 vyměněných kotlů rovná se o 40 tun méně prachu ročně,

Může město více pomoci v ekologizaci dopravy? Auta jsou přece velkým zdrojem emisí…

Máme zpracovaný plán takzvané čisté mobility. Chceme podporovat ekologické formy dopravy. Kompletně přezbrojujeme vozidla MHD – dosud se koupilo 105 nových autobusů na CNG, které nahradily dieselové. Chystáme také novou tramvajovou trať v Porubě, která má propojit osmý obvod. Připravujeme i tendry na nová vozidla MHD, které jsou jedny z nejstarších v ČR. Chceme moderní tramvaje a elektrobusy s klimatizací, s wifi, aby se cestující cítili komfortně. Do vozů budeme v zájmu bezpečnosti instalovat i kamery, budou tam rozmístěna nouzová tlačítka, vše bude propojeno s pultem centrální ochrany.

Chceme využít aktuálně připravovaných výzev, jít příkladem a na úřady nakupovat elektromobily a současně budovat infrastrukturu elektronabíječek po městě i pro veřejné použití. O podpoře cyklistiky a pěší chůze již byla řeč.

(Rozhovor byl převzat z deníku Ostravský čas.)