Podvody za desítky miliard: Evropská prokuratura varovala před slabinami v ochraně fondů. (Ilustrační foto - redakční koláž).

Evropský úřad veřejného žalobce (EPPO) čelí prudkému nárůstu případů finanční kriminality spojené s rozpočtem Evropské unie. Podle nejnovější výroční zprávy úřad v roce 2025 vyšetřoval podezření na podvody a další finanční delikty v celkové hodnotě přibližně 67 miliard eur. Oproti předchozímu roku jde o výrazný nárůst – počet případů vzrostl zhruba o 35 procent.

EPPO, který zahájil činnost v roce 2021 s cílem chránit finanční zájmy EU, upozornil, že rostoucí objem podezřelých případů odráží nejen větší objem evropských financí, ale také stále sofistikovanější postupy organizovaných zločineckých skupin. Ty podle žalobců využívají systém evropských dotací jako prostředí s relativně vysokým výnosem a nízkým rizikem.

Pandemie jako příležitost pro podvodníky

Zvláštní pozornost vyšetřovatelů přitahuje fond obnovy po pandemii COVID-19 – takzvaný Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). Tento program vznikl v roce 2021 jako součást evropské reakce na ekonomické dopady pandemie a jeho celkový objem dosahuje stovek miliard eur.

Jen v roce 2025 zahájili žalobci téměř 300 nových vyšetřování podezření z podvodů spojených s tímto fondem, což je více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Na konci roku evidoval EPPO celkem 512 aktivních případů souvisejících s fondem obnovy. Tyto kauzy zahrnovaly téměř dva tisíce podezřelých osob a odhadovaná škoda se blížila pěti miliardám eur.

Podle představitelů úřadu není tento nárůst překvapivý. Jak se fond obnovy blíží ke konci svého programového období a členské státy rychleji čerpají dostupné prostředky, roste také počet pokusů o jejich zneužití.

Itálie v centru vyšetřování

Významná část vyšetřování se soustřeďuje na Itálii, která je zároveň největším příjemcem prostředků z fondu obnovy. Země dosud obdržela přibližně 153 miliard eur z celkových 394 miliard vyplacených v rámci programu. Z 512 případů souvisejících s RRF připadá více než 330 právě na Itálii.

Podle EPPO však vysoký počet případů neznamená nutně vyšší míru podvodů. Důležitým faktorem je také aktivní práce italské finanční policie Guardia di Finanza, která je podle evropských žalobců mimořádně efektivní při odhalování finančních deliktů.

Naopak nízký počet případů v jiných členských státech nemusí znamenat, že se tam podvody nevyskytují. Podle EPPO je totiž samotná povaha podvodů taková, že jsou často skryté a obtížně odhalitelné.

Slabiny systému a obtížné vymáhání škod

Velká část z celkových 67 miliard eur podezřelých ztrát souvisí s přeshraničními podvody s DPH a celními manipulacemi, které podle EPPO představují až 45 miliard eur škod. Vyšetřování těchto případů je často komplikované, protože zasahují více právních jurisdikcí a vyžadují spolupráci národních soudů.

Proces získávání zpět odcizených prostředků bývá navíc zdlouhavý. Úřady musí nejprve zajistit zmrazení majetku, poté dosáhnout odsuzujícího rozsudku a nakonec rozhodnutí o konfiskaci. Přestože soudy v minulém roce vydaly příkazy ke zmrazení majetku v hodnotě miliard eur, skutečně zabavené částky zatím dosahují jen několika stovek milionů.

Varování Evropského účetního dvora

Na rizika spojená s evropskými fondy upozornil také Evropský účetní dvůr. Podle jeho nedávného hodnocení není rozpočet EU dostatečně chráněn před podvody, zejména pokud jde o prostředky z fondu obnovy. Auditoři varují, že část peněz zneužitých v podvodných schématech nemusí být nikdy plně získána zpět.

Účetní dvůr zároveň upozornil, že Evropská komise stále nemá dostatečně účinné nástroje k tomu, aby mohla systematicky sledovat, zda se zabavené prostředky skutečně vracejí do unijního rozpočtu. Tato institucionální slabina podle auditorů zvyšuje riziko, že některé finanční ztráty zůstanou trvalé.

Debata o budoucnosti evropské kontroly

Zjištění EPPO přicházejí v době, kdy Evropská unie připravuje nový dlouhodobý rozpočet a zároveň diskutuje o reformě systému ochrany evropských financí po roce 2027. Evropská komise zvažuje změny v pravomocích kontrolních institucí, včetně samotné evropské prokuratury.

Podle hlavní evropské žalobkyně Laury Kövesi současná čísla ukazují, že finanční kriminalita v EU se stala rozsáhlým průmyslem, který byl po dlouhou dobu podceňován. Pokud mají být evropské fondy skutečně chráněny, bude podle ní nutné posílit jak vyšetřovací kapacity, tak mechanismy prevence a transparentnosti.

Nárůst počtu vyšetřování tak může být paradoxně nejen varováním, ale i známkou toho, že evropské instituce začínají podvody s evropskými dotacemi konečně odhalovat. (mar)