Ministerstvo zemědělství začne vymáhat dotace poskytnuté Babišovu Agrofertu v období, kdy byl Babiš ve střetu zájmů. (Ilustrační foto).

Ministerstvo zemědělství (MZe) začne vymáhat dotace poskytnuté holdingu Agrofertu v období, kdy byl koncový vlastník této skupiny, Andrej Babiš (ANO), ve střetu zájmů. Oznámil to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vymáhána by mohla být částka v řádu miliard korun. 

„Na základě našich aktuálních právních stanovisek a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potvrzeného Ústavním soudem z konce dubna směřujeme k zahájení řízení o vrácení dotací společnostmi holdingu Agrofert. Jedná se o dotace poskytnuté v období, kde byl koncový vlastník Andrej Babiš ve střetu zájmů, tedy členem vlády,“ napsal Výborný.

Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský uvedl, že společnost pro jakékoliv vrácení dotací nevidí důvod.

Podle Seznam Zpráv největší objem peněz, o který jde, představují takzvané nárokové zemědělské dotace, které firmy z Agrofertu pobíraly za to, že obdělávaly půdu a chovaly dobytek. Mohlo by jít až o miliardy korun.

Podle Výborného jde rovněž o takzvané národní dotace, které šly z tuzemského rozpočtu.

Jde o období od roku 2017, kdy byla schválena novela zákona o střetu zájmů, do prosince roku 2021, kdy Babiš skončil jako premiér. Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej kvůli novele zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů.

„Očividně se jedná o předvolební kampaň pana ministra Výborného, ve které se snaží zneužít naše jméno. Informaci máme pouze z médií, nevíme tedy, které dotace konkrétně má MZe na mysli,“ kontroval mluvčí Babišova holdingu Heřmanský.

Babiš kromě výše zmíněné kritiky Výborného také prohlásil, že „celá koalice je posedlá Babišem a Agrofertem“.

Soudy v Česku už několik let řeší žaloby dceřiných firem ze skupiny Agrofert, v níž se domáhají vyplacení dotací. Týkají se období vládního angažmá Babiše, který měl tehdy Agrofert vložený ve svěřenských fondech.

Peníze jim české úřady nevyplatily kvůli obavě, že Evropská unie kvůli střetu zájmů dotace neproplatí. Řada sporů firem a SZIF dospěly až k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) v Brně.

První pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze, který řekl, že se zákaz střetu zájmů vztahuje i na zemědělské dotace, padl v roce 2022. Podle Výborného ale bylo správné s vymáháním počkat.

Například v roce 2019 získal Agrofert podle svých výročních zpráv na dotacích skoro dvě miliardy korun. Převážná část z 1,6 miliardy vykázaných provozních dotací byla ale navázaná na zemědělskou prvovýrobu.

Z evropských dotací určených pro zemědělce a na rozvoj venkova, které v ČR zprostředkovává SZIF, získaly firmy z holdingu Agrofert v roce 2020 víc než miliardu korun.

Jak nedávno uvedl projekt Hlídač státu, stát v roce 2024 rozdělil na dotacích, ať už národních nebo unijních, téměř 700 miliard korun.

Nejvíce peněz mířilo do vzdělávání, dopravy a zemědělství. Nejvíce čerpaly státní firmy v čele se Správou železnic, operátorem trhu s energiemi OTE a podniku Diamo.

Ze soukromých subjektů včetně holdingů získaly největší částku skupina Agrofert či Fotbalová asociace ČR.

Agrofert, který patří šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, získal v ČR v loňském roce na dotacích celkem 893 milionů korun. (sfr)