Státní rozpočet ČR se na konci dubna propadl do deficitu 126 miliard korun. (Ilustrační foto).

Hospodaření státního rozpočtu ČR skončilo na konci letošního dubna deficitem ve výši 126,1 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 122 mld. Kč. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Za poslední měsíc tak deficit vzrostl o téměř 35 miliard korun. Meziročně se ale saldo rozpočtu zlepšilo o 27 miliard zásluhou růstu příjmů o 5,2 procenta.

K meziročnímu zlepšení salda o 27,0 mld. Kč přispěl růst příjmů o 5,2 % podpořený nejvíce inkasem daní, zatímco celkové výdaje překročily loňskou úroveň pouze o 0,5 %.

„Meziroční zlepšení salda státního rozpočtu o 27 mld. Kč je potěšující. Na příjmové straně se pozitivně projevují změny nastartované loni vládním ozdravným balíčkem v kombinaci s růstem ekonomiky, výdajová strana rozpočtu zůstává umírněná.“

„Tento týden ČSÚ oznámil, že česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 2 % a výběr daní na příjmové straně rozpočtu tento trend také potvrzuje. Inkaso daně z příjmu fyzických osob je díky růstu mezd a platů meziročně vyšší o 13 %, výběr daně z příjmů právnických osob stoupl o 6 % a výběr DPH o 8 %,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Prohloubení schodku státního rozpočtu během dubna je každoroční jev. Duben je měsíc, do kterého se mimo jiné promítá i vracení části záloh na daně poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání v březnu.“

„Letos bylo toto zhoršení salda dokonce mírnější než loni v dubnu, a to o 13 mld. Kč. Také celkový schodek rozpočtu za první čtyři měsíce roku výrazně klesá a je o 74 mld. Kč nižší proti roku 2023, než byl balíček spuštěn,“ dodal Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu byly na konci dubna meziročně vyšší o 5,2 % (+30,8 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo i přes pokles výnosu daně z neočekávaných zisků (-3,8 mld. Kč) o 7,7 % (+21,6 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,2 % (+17,5 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 7,1 mld. Kč (-15,3 %).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,5 %, +5,1 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024.

Pozitivní dopad na inkaso měly i další změny přijaté v konsolidačním balíčku (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.

U inkasa daně z příjmů právnických osob (+5,8 %, +2,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+2,1 mld. Kč), se promítl vliv dubnového vyrovnání daně u části poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 1. dubna 2025.

Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků (-29,5 %, -3,8 mld. Kč). Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněna zejména snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezení vybraných slev na dani.

U daně z příjmů právnických osob se dopady změn účinných od roku 2024 v plné míře začnou projevovat až při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024 zejména u poplatníků, kteří mají povinný audit, případně jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,2 % (+17,5 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,5 %, +10,2 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností. Na meziroční srovnání mají zároveň dopad daňové změny účinné od roku 2024 (redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty). Ty se projevily v minulém roce opět až v hotovostním plnění za únor 2024.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+5,4 %, +2,6 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků a z lihu. Meziroční růst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+9,0 %, +1,5 mld. Kč) je způsoben růstem sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně, s tím souvisejícím předzásobením i novým zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků, které v loňském roce v tomto období ještě nebyla povinnost danit.

Faktor předzásobení hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+9,1 %, +0,3 mld. Kč), tento efekt však bude v následujících měsících slábnout. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů meziročně stagnovalo. Výnosy ostatních spotřebních a energetických daní vykázaly meziroční růsty, nejvyšší v případě daně ze zemního plynu (+21,2 %, 0,1 mld. Kč), nárůsty inkasa zbývajících komodit pak v absolutní částce byly v řádu méně významných desítek milionů Kč, uvedlo ministerstvo.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 3,8 mld. Kč (+0,5 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,2 %, +15,2 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+9,4 mld. Kč), sociálními transfery (+8,8 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+5,3 mld. Kč), kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (2,2 mld. Kč).

Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-10,0 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně klesla o 11,4 mld. Kč.

Na sociálních dávkách (+2,9 %, +8,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+1,4 %, +3,4 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu.

Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+2,9 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+0,8 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+0,8 mld. Kč), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky, podpory v nezaměstnanosti (+0,6 mld. Kč) a nemocenské (+0,6 mld. Kč).

Naopak klesl rodičovský příspěvek (-0,6 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.

Nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 100,7 mld. Kč (+8,1 %, +7,5 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 75,2 mld. Kč (+6,0 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.

Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 1 mld. Kč především zásluhou zapojení OP Jan Amos Komenský  (+1,7 mld. Kč). Podobně jako v předchozích letech stát v této části roku uvolnil více než polovinu rozpočtu (15,6 mld. Kč, +0,7 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 0,7 mld. Kč téměř na nulu.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 28,0 mld. Kč (+23,3 %, +5,3 mld. Kč).

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+7,4 %, +3,4 mld. Kč) navyšovala podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 28,0 mld. Kč (+3,0 mld. Kč) realizovaná především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a nevýzkumné příspěvky do oblasti školství a vzdělávání ve výši 14,6 mld. Kč (+1,7 mld. Kč).

Zvýšení neinvestiční transferů neziskovým a podobným osobám o 2,0 mld. Kč (+16,7 %) souviselo s uvolněním finančních prostředků Národní sportovní agentury na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí (+0,7 mld. Kč). Ministerstvo práce a sociálních věcí navýšilo dotace na projekty Operačního programu Zaměstnanost (+0,3 mld. Kč) a státní příspěvek na výkon pěstounské péče (+0,3 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 2,2 mld. Kč (+14,0 %).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,1 % (+0,6 mld. Kč).

Naopak nejvýrazněji klesly běžné transfery podnikatelům (-19,5 %, -6,5 mld. Kč). V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,7 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií ještě vyplácely na počátku minulého roku.

Dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 10,4 mld. Kč vzrostly o 1,4 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám klesla o 1,2 mld. Kč zejména v důsledku nižšího zapojení prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-1,2 mld. Kč). Růstový dopad má prozatím dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu vyplacená Ministerstvem zemědělství (+0,8 mld. Kč).

Pokles běžných transferů státním fondům o 8,0 mld. Kč nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-7,0 mld. Kč), Státnímu fondu životního prostředí (-0,7 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-0,4 mld. Kč).

Kapitálové výdaje státu v objemu 43,6 mld. Kč (-20,8 %, -11,4 mld. Kč) jsou v prvních měsících tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za poklesem stálo především nepravidelné financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky (-9,2 mld. Kč), investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů klesly mírněji o 2,2 mld. Kč.

Investiční nákupy (-7,0 mld. Kč) snížily výdaje Ministerstva obrany (-7,7 mld. Kč) ovlivněné nepravidelným financováním Armády České republiky. Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 5,8 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-5,7 mld. Kč). Oproti tomu investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury vzrostly díky zapojení národních dotací o 3,9 mld. Kč, informovalo ministerstvo financí. (sfr)