Finance Česka nejsou stabilní, varovala NRR: Přiblížil se náraz do dluhové brzdy. (Ilustrační foto - archiv).
České veřejné finance se v letech 2024 a 2025 posunuly k udržitelnosti, nelze je ale označit za dlouhodobě zdravé a stabilní. Ve výroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to konstatovala Národní rozpočtová rada (NRR). Podle Rady se přiblížil náraz Česka do dluhové brzdy.
Rada zároveň zdůraznila (Zpráva NRR ZDE), že je potřeba přijaté změny zachovat a pokračovat v další rozpočtové konsolidaci.
NRR upozornila, že kvůli zvýšení výdajů na obranu se o rok přiblížil náraz do dluhové brzdy, který prý bez bez dalších opatření nastane v roce 2037.
Ke zlepšení stavu veřejných financí přispěla opatření ve vládním konsolidačním balíčku a úpravy důchodového systému, uvedl předseda NRR Mojmír Hampl.
„Pokud má cesta k větší udržitelnosti veřejných financí pokračovat, tak nejpozději při přípravě rozpočtu na rok 2027 bude nutné přijít s dalšími konsolidačními opatřeními,“ uvedl.
Připravovaný státní rozpočet ČR na rok 2026 je podle Hampla na hraně pravidel, která nastavuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Rada varovala, aby politici nepřistupovali k rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.
„Fiskální pravidla se zaváděla, protože bez nich mají dluhové kvóty tendence k růstu. To se pak projevuje dluhovým břemenem, takže pak není na ostatní věci,“ podotkl člen rady Jan Pavel.
Dlouhodobé nerespektování rozpočtových pravidel podle něj může vést k situaci, jaká je nyní ve Francii, když se země potýká s vysokými dluhy a zároveň není vůle provést potřebné reformy.
Podle rady by bylo nebezpečné, kdyby nová vláda zrušila přijaté úpravy důchodového systému, protože by to v dlouhodobém horizontu prohloubilo české zadlužení.
„Nezachrání nás ani technologický pokrok, ani prorodinná politika,“ upozornil člen NRR Petr Musil.
Čím později se bude nerovnováha důchodového systému řešit, tím to bude dražší, konstatovala NRR.
Hampl také varoval, že Evropa i Česko přijímají nové fiskálně náročné priority, mezi které patří i postupné zvýšení výdajů na obranu členských zemí NATO na pět procent hrubého domácího produktu do roku 2035.
„Zároveň se nezdá, že by chtěl kdokoli cokoli dělat s těmi současnými, rovněž drahými prioritami. To vytváří pro veřejné rozpočty stále větší napětí,“ varoval Hampl.
Vzhledem k tomu, že Česko zatím neplánuje kompenzovat růst obranných výdajů omezením jiných výdajů nebo zvýšením daní, přiblížil se podle NRR náraz do dluhové brzdy.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti nastavuje takzvanou dluhovou brzdu při zadlužení 55 procent hrubého domácího produktu. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. (sfr)
