Studie: Unijní systém obchodování s emisemi je zneužitelný k praní špinavých peněz

Studie: Unijní systém obchodování s emisemi je zneužitelný k praní špinavých peněz. (Ilustrační foto - redakční koláž).

Evropský systém obchodování s emisemi CO2 (EU ETS) je stále snadno zneužitelný k praní špinavých peněz, dovozují studie, které si nechal vypracovat německý Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA).

Už v roce 2010 Europol konstatoval, že celý systém je obětí podvodných aktivit, které způsobily úniky na daních v objemu přibližně 5 miliard EUR. Ve svém počátku tak byl dle odhadu Europolu systém obchodování s povolenkami až z 90 % tvořen podvodnými transakcemi.

Europol je agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, která se zabývá prevencí a potíráním organizované trestné činnosti.

Od uvedené doby se národní daňové legislativy zpřísnily, aby zamezily nejkřiklavějším podvodům. Avšak systém obchodování s povolenkami nadále zůstává náchylný k netransparentním finančním transakcím a láká zločinecké gangy k praní nelegálních zisků z kriminální činnosti.

Na tuto skutečnost upozornily dvě nedávné studie, které si nechal vypracovat německý Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA).

V rámci EU ETS dostávají společnosti emisní povolenky z Bruselu. Pokud svůj příděl překročí, musejí dokoupit další povolenky a jejich cena stoupá, jak EU postupně snižuje celkové množství vydávaných povolenek, aby postupně dosáhla svého cíle ekonomiky s nulovými emisemi CO2.

Když odhlédneme od praktických dopadů na deindustrializaci Evropy způsobenou značným nárůstem ceny elektrické energie, je tento systém ještě navíc využíván různými zločinci.

Zločinci hledají legální a zdánlivě důvěryhodné finanční instrumenty, které nevzbuzují podezření úřadů. Emisní povolenky jsou pro to ideální volbou. V EU ETS se mohou povolenky nakoupit za prostředky nejasného původu, převádět napříč státy, a to ve značných objemech.

A díky chybějícím údajům o provedených obchodech se obtížně se dohledává původ investovaných peněz.

Registr EU ETS totiž zaznamenává pouze objemy obchodů, ale nikoli ceny. To podle německých a nizozemských úřadů komplikuje dohled a odhalování nepravostí. Evropská komise namítá, že banky a burzy již mají povinnost ceny reportovat na vyžádání. Jenže jejich povinné zanášení do registru by údajně znamenalo zvýšení administrativní zátěže, a proto není součástí údajů ke kterým se dá bez sepisování specifických žádostí dostat.

Kriminologický výzkum identifikoval více než 3 000 signálů možného praní peněz – od neprůhledné vlastnické struktury přes podezřelé platební metody až po nestandardní obchodní modely. Je evidentní, že rizika jsou stále podceňována nejen firmami a finančními institucemi, ale i samotnými účastníky trhu s emisními povolenkami.

EU ETS i po předchozích reformách zůstává ideálním nástrojem pro praní špinavých peněz. Slabiny celého systému spočívají především v omezeném dohledu přeshraničních transakcí, nepovinném, a navíc neúplném hlášení podezřelých aktivit, neprůhledné vlastnická struktuře některých účastníků EU ETS a nedostatečně robustnímu systému prověřování obchodních partnerů.

Navíc se dohled nad registry výrazně liší mezi členskými státy, což dále komplikuje možné vyšetřování kriminálních aktivit. (mar)