Dohoda v nedohlednu. Lavrov považuje zahraniční vojáky na Ukrajině za nepřijatelné. (Ilustrační foto - redakční koláž).
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že zahraniční vojska na Ukrajině jsou naprosto nepřijatelná. Za případného garanta bezpečnosti Ukrjainy označil Lavrov Čínu.
O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu se jednalo minulý i tento týden na politických summitech na Aljašce a v Bílém domě s tím, že podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasil ruský prezident Vladimir Putin s bezpečnostními garancemi pro zajištění míru na Ukrajině.
Lavrov zdůraznil, že evropští představitelé v současnosti hovoří o formátu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Jednou z možností, která se probírá, je i nasazení mírových vojsk, které by dohlížely na dodržování mírové dohody či příměří.
„A já velmi doufám, že ti, kdo takové plány chystají, se buď snaží jen upoutat pozornost, ale doufám, že chápou, že to bude pro Ruskou federaci a pro všechny rozumné politické síly v Evropě naprosto nepřijatelné,“ podotkl Lavrov.
Nasazení mírových vojsk označil jako „zahraniční vojenskou intervenci“.
Lavrov to uvedl poté, co se v pátek ruský vůdce setkal s americkým prezidentem na Aljašce. Podle Trumpa Putin souhlasil s tím, aby Ukrajina od svých spojenců získala bezpečnostní záruky, které Steve Witkoff označil za „robustní“.
Rusko nasazení zahraničních mírových vojáků na Ukrajině dlouhodobě odmítá. Lavrovova mluvčí Marija Zacharovová uvedla, že Rusko nikdy nebude souhlasit s „nasazením kontingentů NATO na Ukrajině“.
„Nemůžeme souhlasit s tím, že se nyní navrhuje řešit bezpečnostní problémy bez Ruské federace. To nebude fungovat… Jsem si jistý, že Západ, především Spojené státy, si jsou dobře vědomy toho, že seriózní diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Ruské federace je utopií,“ řekl Lavrov.
Moskva je podle něj pro to, aby „tyto záruky byly skutečně spolehlivé“, a nejschůdnější možností bude ta, která je uvedena v návrhu istanbulských dohod na jaře 2022.
Pak, podle Lavrova, Ukrajina navrhla upevnit svůj neutrální, nezúčastněný a bezjaderný status a stálí členové Rady bezpečnosti OSN, včetně Ruska a Číny, se měli stát garanty její bezpečnosti.
Zmíněno bylo také Německo a Turecko. Z Lavrovova pohledu to znamenalo, že „bezpečnost všech zainteresovaných stran bude zajištěna na stejném, rovném a nedělitelném základě“, takže Rusko tento přístup podporovalo.
Otázka bezpečnostních záruk pro Ukrajinu byla diskutována na jednání prezidentů Ruska a Spojených států, Vladimira Putina a Donalda Trumpa, na Aljašce 15. srpna, i během rozhovorů Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským a evropskými spojenci.
Podle některých zdrojů prý ruský prezident Putin přímo poukázal na Čínu jako na jednoho z klíčových potenciálních garantů.
Trump na oplátku řekl, že Evropa převezme většinu břemene zajištění bezpečnosti a Spojené státy jim „pomohou“.
Mezitím 10 zemí z „koalice ochotných“ bránit Ukrajinu po skončení války již oznámilo připravenost vyslat své jednotky na její území. Mezi nimi jsou Velká Británie a Francie, které stojí v čele těchto snah. (sfr)
