Průměrná mzda v Česku vzrostla v prvním čtvrtletí reálně o 4,8 % na téměř 44 tisíc hrubého.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v prvním čtvrtletí reálně o 4,8 % na téměř 44 tisíc hrubého. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). V 1. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7 %, reálně vzrostla o 4,8 %. Medián mezd činil 36 651 Kč.

„Reálná mzda v 1. čtvrtletí 2024 vzrostla o 4,8 %, a to díky nižšímu růstu spotřebitelských cen než v minulých obdobích. Po devíti čtvrtletích tak nastal obrat, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,“ uvedla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

V 1. čtvrtletí 2024 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda*) (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 43 941 Kč, což je o 2 884 Kč (7 %) více než ve stejném období roku 2023.

Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,1 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,8 %. Objem mezd se zvýšil o 7,2%, počet zaměstnanců vzrostl o 0,1 %.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2024 po očištění od sezónních vlivů 1,7 %.

V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 zaznamenán v odvětví zdravotní a sociální péče (11,1 %), administrativní a podpůrné činnosti (10,2 %) a v zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (10,1 %).

K nejnižšímu růstu došlo ve vzdělávání (1,9 %) a ve veřejné správě a obraně; povinném sociálním zabezpečení (2,1 %).

Medián mezd (36 651 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,5 %, u mužů dosáhl 39 541 Kč, u žen byl 33 793 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 753 Kč a 69 219 Kč.

Komentář ČSÚ:

Průměrné mzdy rychle rostou a v některých odvětvích dohání inflaci posledních let, jinde však zaostávají. Počet zaměstnanců se zvyšuje jen díky integraci cizinců, kteří nahrazují pracovníky odcházející do důchodu.

V 1. čtvrtletí 2024 meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 7 %, díky nižší inflaci vzrostla i reálně o 4,8 %. Jde o první meziroční nárůst kupní síly zaměstnanců po dvou a čtvrt letech poklesů. 

„Zvyšování mezd je velmi diferencované. Zatímco v některých odvětvích vidíme nárůsty mezd, které vysoce překračují inflaci, například v odvětví vzdělávání se i  v prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda dále reálně snížila,“ upozornila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

V dlouhodobějším pohledu průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2024 ještě nedosáhla reálné úrovně 1. čtvrtletí předcovidového roku 2019 a zaostává v celku o 4,7 %. Z jednotlivých odvětví si za pětileté období výrazně polepšili jen zaměstnanci v energetice, kde reálná mzda stoupla o 13,2 %. Inflaci pak ještě porazila dvě další odvětví: administrativní a podpůrné činnosti s nárůstem o 3,4 % a informační a komunikační činnosti s 1,0 %. Ve všech ostatních odvětvích došlo k reálnému propadu, nejhlubší byl v kulturních a zábavních činnostech (o 14,7 %), ve veřejné správě a obraně (o 12,2 %) a ve vzdělávání (o 12,1 %).

Během posledního desetiletí 2013-2023 došlo jen k menším proměnám mzdových struktur. Diferenciace mezd se mírně snížila, nejrychleji se mzdy zvyšovaly těm, kteří vydělávali nejméně, a nejpomaleji rostly nejvyšší výdělky. To však zvrátil rok 2023. Zároveň po celou dobu oslaboval význam stupně dosaženého vzdělání zaměstnance.

Pracující populace stárne, průměrný věk zaměstnance se od roku 2013 zvýšil o více než dva roky. Pozoruhodné přitom je, že u kategorie zaměstnanců se základním a nedokončeným vzděláním se naopak průměrný věk snížil o 3 roky. Zároveň se u ní ale nejrychleji zvyšoval průměr mezd. 

„Na trh práce má velký vliv integrace cizinců ze třetích zemí, v posledních letech především mladších žen z Ukrajiny. Ty pracují často na místech, kde není požadována kvalifikace, což je spojeno i s tím, že nemají uznány svá vysvědčení či diplomy. Skupina zaměstnanců, kteří papírově nemají vzdělání, nám tedy narůstá a zároveň mládne. To je v přímém rozporu s tím, jak domácí populace a všechny ostatní skupiny rychle stárnou, ale i s trendem růstu vzdělanosti,“ vysvětlil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. (sfr)