Šichtařová na půdě Konzervativního institutu načrtla plán zásadní přeměny ekonomiky ČR. (Ilustrační foto: redakční koláž).

Konzervativní institut uspořádal klubovou diskuzi na téma „Evropská ekonomika je v hluboké krizi“ s podtitulem „Jaká opatření jsou nutná pro záchranu budoucnosti Evropy?“ Hostem akce byla ekonomka, spisovatelka a manažerka Markéta Šichtařová, která na akci představila svoji vizi zásadní přeměny tuzemské ekonomiky, která se podle ní ocitla v krizi.

Konzervativní institut dlouhodobě kritizuje unijní plán Zelené dohody pro Evropu, takzvaný Green Deal, který vynucuje uhlíkovou neutralitu za cenu tvrdé regulace průmyslu, včetně nařízeného konce aut se spalovacími motory, byrokratické exploze dusící zemědělství a dalších aspektů fatálně poškozujících ekonomiku států EU.

Stejně tak je znepokojen snahou řady tuzemských politiků zrušit vlastní měnu České republiky, stejně jako plány na zrušení veta v rámci EU tak, aby Česko pozbylo i svých posledních nástrojů, jak se „nenechat plně vtáhnout do eurounijního světa stále tužší regulace směřujícího k ekonomickému a společenskému úpadku“.

Ekonomka Markéta Šichtařová svou přednáškou na půdě Konzervativního institutu organicky navázala na uvedené úvahy, když představila svůj plán na zásadní přeměnu ekonomiky.

Pro přeměnu ekonomiky jsou podle Šichtařové zásadní 2 hlavní milníky. Jednak globální finanční krize z roku 2008, respektive na ni navazující změny v měnové politice.

A vedle toho unijní „Green Deal“, tedy dnes již dobře známá „Zelená dohoda pro Evropu“, tj. soubor politicko-ekonomických opatření, jejichž podstatou je údajná „zásadní ekologická transformace“ s konečným cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal vydala Evropská komise v prosinci 2019.

„Green Deal je cesta ke zchudnutí,“ uvedla Šichtařová. V důsledku uplatŇování Green Dealu se pak údajně zhorší i ekologie, neboť – jak Šichtařová ukázala na příkladech – lze dokázat, že čím je ta která země bohatší, tím více ekologicky se chová.

„Ekologie nemá s Green Dealem nic společného,“ upřesnila Šichtařová.

Anulovat milníky

Podle ní je proto nezbytně nutné uvedené 2 milníky zcela anulovat.

Pokud jde o Green Deal, jehož „vlajkovou lodí“ je energetika, poukázala Šichtařová na fatální negativní ekonomické dopady tohoto plánu, ale i na některé paradoxy, když například současná produkce CO2 v Evropě je vyšší, než v době, kdy byl Green Deal odstartován…

Zásadním negativním výsledkem Green Dealu je podle Šichtařové ničení průmyslu. Tvrdí, že Green Deal vyvolal nedostatek energií a ten byl důvodem jejich významného zdražení. Šichtařová se domnívá, že kvůli Green Dealu bude poptávka po energiích i v budoucnu převažovat nad její nabídkou.

Zničení peněz

Důsledkem finanční krize z roku 2008 bylo podle Šichtařové „zničení peněz“. Příčinou této zkázy byla skutečnost, že (nejen) Evropa začala masivně tisknout peníze.

Šichtařová poukázala na fakt, že od ledna roku 2019 vzrostla v Evropě zásoba peněz o 30 procent. Ekonomika přitom po celou dobu stagnovala a tedy za uvedenou dobu (od roku 2019 do současnosti) v Evropě nepřibylo 30 % zboží a služeb.

To dala mimo jiné do souvislosti s narůstajícím zadlužováním v Evropské unii, ale i s existencí společné evropské měny.

„Od zavedení eura došlo k enormnímu nárůstu dluhů v Evropské unii,“ konstatovala Šichtařová.

„ČNB má čím dál větší motivaci tisknout peníze, aby mohla lépe umořovat dluhy státu,“ doplnila.

Zdůraznila také empirický poznatek, podle kterého platí, že čím je ten který stát zadluženější, tím je v dané zemi životní úroveň nižší.

Kořenem je ESG

Jako podstatnou „příčinu příčin“ všech ekonomických problémů v Evropské unii Šichtařová vidí nárůst míry socialismu v EU.

Za hlavní kořen všech problémů však označila politiku ESG (zkratka anglických slov Environmental, Social a Governance; česky je tento pojem někdy popisován jako „ekologicky zodpovědný a udržitelný přístup k investování a byznysu“), kterou již Evropská unie také legislativně zakotvila jako povinnost pro určitou část firem.

ESG je zakotvena ve směrnici CSRD, kterou v listopadu 2022 schválil Evropský parlament. V České republice kritéria stanovená směrnicí v současnosti naplňuje přes tisícovka firem. Z valné většiny jde o velké podniky.

V první fázi od roku 2025 budou muset ESG reportovat firmy, na které dopadala již předchozí směrnice NFRD k podávání nefinančních informací, což jsou podniky veřejného zájmu (banky a finanční instituce) a kótované společnosti s více než 500 zaměstnanci. Velké podniky budou mít povinnost reportingu od roku 2026 a kótované malé a střední podniky od roku 2027.

„To je nová ideologie,“ prohlásila Šichtařová na konto ESG. S tím, že podle ní pro ESG, respektive z hlediska jejího prosazení a rozšiřování neexistuje žádná rozumná hranice.

„Chtějí s ESG zajít až do úplné krajnosti,“ podotkla Šichtařová směrem k evropským orgánům.

Pro nápravu vzniklého stavu je podle Šichtařové primárně nutné „zmenšit stát“. V této souvislosti se mj. odvolává na to, že veřejný sektor v České republice zaměstnává vůbec nejvíce lidí (cca 1 milion osob) z celé EU.

Tovární nastavení

Současně Šichtařová navrhuje konkrétně provést následující 3 kroky k nápravě celkově kritického stavu naší ekonomiky.

Jednak je podle ní nutné „zcela kategoricky“ odmítnout Green Deal.

Dále je i do budoucna nezbytné zachovat českou korunu.

„Euro by totálně odstřelilo tuzemský průmysl,“ prohlásila Šichtařová.

Třetím krokem je pak maximální odbourání veškerých dotací, které podle ní dnes v Česku tvoří už plnou jednu třetinu státních financí.

Celý takto nastíněný proces přeměny ekonomiky pak charakterizovala výrazem „návrat k továrnímu nastavení“. (sfr)