Náčelník armády Řehka (uprostřed, v zeleném baretu): V Česku je velké množství legitimních cílů pro útok z Ruska.

V případě konfliktu mezi NATO a Ruskem by bylo v Česku velké množství legitimních cílů pro zbraně, které jsou již dnes v ruském dosahu. Prohlásil to náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v projevu na velitelském shromáždění armády.

„Rusko nebude čekat, až se zorganizujeme a odjedeme někam na bojiště zabíjet jeho vojáky. Bude reagovat hned. Život každého vojáka i občana České republiky se okamžitě obrátí naruby, všechno bude jinak,“ prohlásil Řehka.

Zdůraznil, že nejlepší zárukou bezpečnosti České republiky je členství v Severoatlantické alianci. Přesto nepovažuje riziko vojenského střetu za zcela vyloučené.

Pokud se NATO chce vyhnout válce s Ruskem, musí mu podle Řehky dát najevo, že by proti Alianci nemělo šanci na úspěch.

Řehka: „Nemáme v pořádku ani základní věci. Musíme dohánět problémy ve všech oblastech – informační podporou, palebnou silou, mobilitou, ochranou vojsk a logistikou počínaje, velením, řízením a spojením konče.“

„Ať se nám to líbí, nebo ne, musíme se připravovat na možný střet mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Jen tak se dá válce, kterou nikdo nechceme, vyhnout. Válkou oslabené Rusko se bude snažit obnovit svoji vojenskou sílu a podle vlastních slov se tím chystá na budoucí konflikt s námi,“ zdůraznil náčelník generálního štábu.

Česká armáda však na takový konfilkt podle Řehky není připravena.

„Nemáme v pořádku ani základní věci. Musíme dohánět problémy ve všech oblastech – informační podporou, palebnou silou, mobilitou, ochranou vojsk a logistikou počínaje, velením, řízením a spojením konče,“ varoval Řehka.


Velitelské shromáždění NGŠ AČR.


Pokud by případná válka s Ruskem trvala déle než několik týdnů, „naše zdroje dlouhodobě podfinancované profesionální armády a aktivních záloh by na to rozhodně nestačily“.

Nutná by podle Řehky byla mobilizace, a to lidí i materiálu.

Považuje za nutné, aby se Armáda ČR v příštích letech na možný střet připravovala.

„Rusko rozumí pouze naší alianční jednotě, odhodlání, vojenské síle a připravenosti na vojenský střet,“ zdůraznil. K tomu je však podle něho nutné „co nejrychleji překonat problémy nakumulované za mnoho let“.

Černochová: Vlády podlehly iluzi věčného míru v Evropě 

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na velitelském shromáždění uvedla, že věří, „že brzy dostaneme českou armádu tam, kam patří – tedy do 21. století“.

Na konto předchozích vlád ČR podotkla, že zanedbávaly rozvoj tuzemské armády.

„Díky iluzi věčného míru v Evropě, které mnozí podléhali – včetně všech předchozích vlád – jsem přebrala resort obrany se silně podfinancovaným rozpočtem a armádu s technikou z minulého století,“ řekla Černochová.

Poukázala na připravovaný zákon o financování obrany, který by měl budoucí vlády ČR zavázat, aby dávaly na obranu vždy alespoň 2 procenta hrubého domácího produktu.


MO ČR Jana Černochová, velitelské shromáždění NGŠ AČR, 21. 2. 2023


Taková částka je podle ní v NATO nyní chápána jako naprosté minimum.

„Země, jako je Polsko nebo pobaltské země, se chtějí přiblížit ke čtyřem procentům,“ zdůraznila ministryně.

Připustila však, že bude „velice ráda, když dosáhneme dvou procent HDP v příštím roce“.

Plán na dvouprocentní podíl výdajů na obranu chce Fialova vláda již v příštím roce zařadit do svého revidovaného programového prohlášení.

Ministryně hovořila o konkrétních strategických projektech. Zmínila nákup bojových vozidel pěchoty CV-90, který podle ní nabývá jasné a hmatatelné kontury a v němž se dosáhne výhodnějších podmínek díky kooperaci se Slovenskem.

Tankisté přebírají do výzbroje stroje Leopard 2A4, které Česku darovalo Německo.

„V konečném důsledku však počítáme pro 73. prapor s mnohem modernějšími stroji. A mohla by to být právě třeba nejnovější verze Leopardu 2A7,“ upřesnila Černochová.

Ministerstvo obrany již před tím uvedlo, že Česko za rok od ruské invaze darovalo Ukrajině nepoužívaný vojenský materiál asi za 4,8 miliardy korun a čeští zbrojaři do napadené země vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun.

V tuzemských vojenských nemocnicích byly ošetřeny desítky ukrajinských vojáků. (sfr)