Vláda zvažuje zavedení firemní daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech ekonomiky. (Ilustrační foto)
Vláda zvažuje zavedení firemní daně z neočekávaných zisků (tzv. „windfall tax“) ve třech sektorech. Vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Oznámil to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neupřesnil však zatím, o který „třetí“ sektor půjde.
„Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví,” prohlásil Stanjura.
O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle Stanjury rozhodnout do 10. září. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl Stanjura předjímat.
„Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku,” uvedl Stanjura.
Ministr financní však odmítl, že by se jednalo o sektorovou daň.
„Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň,” prohlásil.
Stanjura pro zavedení takové daně již dříve argumentoval s odkazem na vysoké zisky bank plynoucí z rostoucích úrokových sazeb.
Energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků.
Stanjura připustil, že z pěti vládních stran se nejsložitější debata o zavedení „windfall tax“ vede právě v ODS.
Výnos z daně by podle něj měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů, které jen v příštím roce odhadl na 50 miliard Kč z úsporného tarifu na zvládnutí vysokých cen energií.
„Kdyby to výnos z windfall daně pokryl, splní to účel. Nechceme tím snižovat schodek rozpočtu. Stát nemá problém s cashflow, stát má problém s deficitem rozpočtu,” podotkl.
Daň se podle Stanjury bude týkat jen malého počtu velkých firem. (sfr)
