Evropská kosmická agentura (ESA) vyřadila Rusko z vesmírné mise na Měsíc. (Ilustrační foto)

Evropská kosmická agentura (ESA) vyšachovala Rusko z vesmírné mise na Měsíc. Kvůli ruské agresi na Ukrajině se ESA rozhodla zastavit spolupráci s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos v dalších plánovaných projektech. Rusko chce jale přesto ještě letos přistát se sondou na Měsíci a ro roku 2028 i s lidskou posádkou.

„Po ruské agresi proti Ukrajině inicioval generální ředitel ESA zevrubné přezkoumání všech aktivit, které jsou v současné době prováděné ve spolupráci s Ruskem a Ukrajinou. Cílem je určit možné důsledky tohoto nového geopolitického kontextu pro programy a činnosti ESA a vytvořit pro Evropu odolnější a robustnější vesmírnou infrastrukturu,“ uvedla evropská agentura v prohlášení na webu.

Už v polovině března se přitom agentura rozhodla zrušit start v rámci programu ExoMars plánovaný na letošní rok.

Nyní ukončí spolupráci s Ruskem i v projektech Luna-25, Luna-26 a Luna-27. ESA v této souvislosti uvedla, že se jí už podařilo zajistit možnost jiného letu společně s misí NASA Commercial Lunar Payload Services v rámci výzkumu možného využití nerostných surovin na Měsíci, což bylo původně plánováno pro program Luna-27.

Rusko samo na Měsíc

Už 22. srpna prý odstartuje k Měsíci ruská sonda Luna 25. Rusko se chce vrátit k sovětskému vesmírnému dědictví a připravuje novou sérii misí s cílem dobýt Měsíc.

První let mnohokrát odloženého programu Luna by měl proběhnout už na sklonku léta letošního roku. Vyplynulo to z oznámení ruského vesmírného programu, který v úterý potvrdil ruský prezident Vladimir Putin.

Rusko chce ještě letos přistát na jižním pólu Měsíce a plánuje další mise

„Budeme pokračovat v přípravách nové generace kosmických lodí a technologií pro jadernou kosmickou energetiku, kde máme určitě velmi dobrou a naprosto jasnou výhodu. Obnovíme lunární program,“ oznámil Putin na slavnostním předávání cen kosmonautům na kosmodromu Vostočnyj.

Rusko splní všechny své plány ve vesmírné sféře „navzdory pokusům zvenčí zabránit mu v dalším postupu,“ deklaroval ruský prezident s kontextu masivních sankcí uvalených na Rusko kvůli vojenské invazi na Ukrajinu.

První z ruských misí má odstartovat letos v srpnu a ukončit tak 46 let trvající přestávku ruských přistání na Měsíci. Vůbec poprvé bude cílem jižní pól, kde chtějí ruští vědci studovat vodu ukrytou pod povrchem v ledovém skupenství.

„Měsíc je středobodem našeho programu pro příští desetiletí,“ řekl vědecký poradce Ruského institutu kosmického výzkumu Lev Zelenyj již 23. března.

Projekt, navazující na stejnojmenný sovětský kosmický program, byl plánován již v minulém desetiletí, ale opakovaně docházelo k jeho odkladům.

Do roku 2028 první Rus na Měsíci

Jako první by měla na Měsíci přistát robotická mise Luna 25, která má ověřit technologii přistání.

Bude mít na palubě 30 kilogramů vědeckých přístrojů ke studiu půdy v kráteru Boguslavskij.

Zástupce generálního konstruktéra pro elektrické systémy Alexandr Mitkin uvedl, že start první mise na Měsíc po 46 letech je naplánován na 22. srpna 2022.

Po ní bude v roce 2024 následovat Luna 26, orbitální sonda, jež bude hledat magnetické a gravitační anomálie a pořizovat snímky potenciálních míst pro další přistání. Pak přijde na řadu Luna 27 – přistávací modul zaměřený na studium půdy na Měsíci, jehož start se očekává v srpnu 2025.

Další dvě mise zatím nemají stanovená data startů. Luna 28 by měla přímo navázat na své předchůdce tím, že na Zemi přiveze kryogenně uložené vzorky z jižního pólu Měsíce, v nichž bude zachován vodní led a další těkavé sloučeniny.

Luna 29 ponese nové vozítko Lunochod, které se opět vrací k sovětským misím. Lunochod-1 se v roce 1970 stal prvním roverem, který se pohyboval po povrchu jiného vesmírného tělesa a deset měsíců zkoumal oblast nazývanou Moře dešťů.

K dovršení celého ambiciózního plánu chce Rusko v letech 2027 až 2028 přistát na Měsíci s lidskou posádkou. (sfr)