Hospodářská komora apeluje na plnění závazku Česka vůči NATO vynakládat na obranu 2 procenta HDP. (Ilustrační foto)

Hospodářská komora ČR apeluje na plnění závazku vůči NATO vynakládat na obranu 2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Prosazuje víceletý rozpočtový rámec pro resort obrany, který by umožnil dlouhodobé plánování armádních nákupů a větší zapojení českých firem do zakázek.

Komora o tom informovala v tiskové zprávě.

„Výdaje na obranu jsou dlouhodobě nízké a postrádají předvídatelnost, což se projevuje nekoncepčními postupy a ekonomickou neefektivností. Klíčové projekty ministerstva obrany, mezi které spadá výstavba obranných jednotek, rozvoj vojenských schopností, či vyzbrojovací projekty, jsou přitom střednědobého až dlouhodobého charakteru,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

„Rozpočtová jistota, která by zajistila větší stabilitu a snazší plánování přezbrojování armády a strategických zakázek, by byla dosažena, kdyby ČR plnila svůj alianční závazek vydávat 2 procenta HDP na obranu. Je to důležité i z hlediska budoucí geopolitické nejistoty s ohledem na poslední turbulentní události ve světě,“ doplnil.

Podle Hospodářské komory ministerstvo obrany nedostatečně využívá v tendrech pro přezbrojování a modernizaci ozbrojených sil vysokou kvalitu výroby a know-how českých soukromých firem v oboru.

V té souvislosti upozornila, že obranný průmysl tvoří velmi důležitý ekonomický segment, který zaměstnává okolo 20 tisíc lidí, vytváří objem tržeb zhruba 50 miliard korun ročně, platí zde daně, investuje do výzkumu a vývoje, a to především prostřednictvím soukromých firem.

„Každé pracovní místo v obranném průmyslu generuje téměř čtyři pracovní místa v souvisejících sektorech. Soukromé společnosti také vlastní důležité kompetence, technologie a know-how, čímž mohou významně přispět k zajištění bezpečnosti dodávek klíčových produktů a technologií pro armádu a bezpečnostní sbory, a to i během krize,“ upřesnil předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory Lubomír Kovařík.

„Pandemie koronaviru ukázala rizika spojená se závislostí na dodávkách ze zahraničí během krize. Je proto logické posilovat strategickou soběstačnost našeho státu, a to i formou většího zapojení českých firem do akvizic na straně českých ozbrojených složek,“ dodal.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v minulosti opakovaně uvedl, že Česko směřuje k tomu, aby v roce 2024 dostála svému slibu v NATO a na obranu dávala 2 procenta HDP.

Pro armádu by to přitom znamenalo hospodařit s asi 130 miliardovým rozpočtem. Státní rozpočet přitom dává armádě letos částku ve výši 75,4 miliardy. To je méně, než jí poskytoval rozpočet schválený na rok 2020. (pel)