Babišova vláda svádí zvyšování schodku státního rozpočtu ČR v loňském roce na covid-19, ale jen zhruba 60 procent deficitu státního rozpočtu souviselo podle NKÚ s pandemií. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Tempo zadlužování Česka roste. Babišova vláda svádí zvyšování schodku státního rozpočtu ČR v loňském roce na covid-19, ve skutečnosti šlo ale na boj s pandemií jen 60 procent z celkového schodku 367 miliard. Ministerstvo financí navíc zařadilo do seznamu i výdaje, které dle NKÚ s pandemií nesouvisí jako třeba vánoční bonus 5 tisíc pro důchodce.  

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) o tom informoval na webu.

„NKÚ při kontrolách pravidelně naráží na neefektivní vynakládání prostředků státu. Jsem přesvědčen, že kdybychom důsledně hledali úspory, dokázali bychom do rozpočtu vrátit oněch 20 miliard ročně, nutných k tomu, abychom zastavili ještě před hranicí dluhové brzdy,“ uvedl prezident úřadu Miloslav Kala.

Českou ekonomiku stejně jako jiné země poznamenala loni pandemie covid-19. Rozpočtovaný schodek státního rozpočtu byl navýšen třikrát až na 500 miliard korun.

Na konci roku 2020 dosáhl 367,4 miliardy korun a jde o nejvyšší schodek v historii samostatné ČR. Podle údajů z pokladního plnění ale přímo s pandemií souvisely prostředky jen za více než 218 miliard korun.

Podle kontroly NKÚ ale ministerstvo financí zařadilo do seznamu opatření proti šíření pandemie i výdaje, které s pandemií nesouvisí. Šlo například o jednorázový příspěvek důchodcům, oddlužení vybraných nemocnic nebo navýšení dotací na potravinovou soběstačnost.

Propad ekonomiky dosáhl 5,6 procenta HDP, což byl podle kontrolorů lepší výsledek, než se očekávalo. Stojí za tím především oživení průmyslu ve druhé polovině roku 2020.

Zároveň je výsledek ČR o 0,5 procentního bodu lepší, než byl v roce 2020 průměr zemí EU. Horší hodnoty než ČR ale vykázalo jen 9 zemí.

Veřejný dluh v roce 2020 poprvé překročil 2 biliony korun, přesto se ČR řadí mezi nejméně zadlužené země EU. Nižší veřejný dluh vykázaly jen tři země EU.

Výrazným rizikem pro hospodaření státu je ale vysoké tempo zadlužování. V dalších letech se očekává, že bude druhé nejrychlejší v EU.

Česká republika si v roce 2020 udržela nízkou míru nezaměstnanosti 2,6 procenta, což je nejnižší hodnota v EU. Naproti tomu inflace byla v rámci zemí Unie třetí nejvyšší a dosáhla 3,3 procenta.

Pokud jde o opatření během pandemie, ve srovnání s pěti okolními státy (Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) vynaložila ČR na přímou pomoc druhý nejnižší objem peněz, a to 5,4 procenta HDP.

Naopak na nepřímá opatření schválila ČR 15,4 procenta HDP; více vyčlenilo ze srovnávaných zemí jen Německo, a to 27,8 procenta HDP.

Jaké budou reálné dopady nepřímé pomoci lze však podle NKÚ v krátké době těžko vyhodnotit. Jedná se totiž převážně o garance a záruční programy ze strany státu a peníze na tuto podporu se čerpají průběžně.