Důchodový systém skončil v 1. pololetí 2021 v deficitu téměř 9 miliard korun. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Důchodový systém ČR skončil v 1. pololetí roku 2021 v deficitu 8,97 miliardy korun. Jde ale o lepší výsledek než za stejnou dobu loni či v letech po minulé krizi. Na konci června loňského roku byl penzijní systém v Česku v deficitu 13,85 miliardy korun. 

Informace o stavu „důchodového účtu“ zveřejnilo ministerstvo financí.

Na konci června roku 2021 byl pomyslný účet tuzemského penzijního systému v deficitu 8,97 miliardy. To znamená, že poplatníci (zaměstnanci, zaměstnavatelé, živnostníci a fyzické osoby) odvedli státu na důchodovém pojištění o 8,97 miliardy méně, než bylo vyplaceno na důchodech.

Na konci roku 2019 byl přitom v přebytku 16,44 miliardy korun.

V 1. pololetí šlo ze státního rozpočtu na důchody 270,82 miliardy korun.

Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění. Za 1. pololetí roku 2021 dosáhly příjmy 261,84 miliardy korun, tedy zhruba o 19,2 miliardy víc proti loňsku.

Důvodem propadu důchodového systému je propad ekonomiky zapříčiněný koronavirovou epidemií, respektive restriktivními opatřeními vlády vůči obyvatelstvu i podnikatelské sféře.

Průměrný starobní důchod stoupl letos v lednu o 839 korun na zhruba 15 330 korun.

V minulém roce se průměrný důchod v ČR zvýšil o 749 korun, v předminulém roce o 600 korun.

Poslanci pak letos v červenci necelé 3 měsíce před volbami do sněmovny schválili zvýšení důchodů v příštím roce, a to o 300 korun nad rámec zákonem vyžadované valorizace. Podle zákonných pravidel by měly důchody vzrůst v průměru „jen“ o 458 korun.

Průměrný důchod by tak měl podle předběžných čísel dosáhnout zhruba 16 275 korun, což by představovalo přibližně 43 procent průměrné mzdy v ČR.

Experti pak dlouhodobě varují, že český penzijní systém je dlouhodobě neudržitelný. Výdaje se totiž zvedají rychleji než příjmy, a to kvůli stárnutí společnosti, vyšším novým penzím, valorizacím, ale i kvůli přidávání nad zákonná pravidla a novým návrhům.

Národní rozpočtová rada, řada dalších ekonomů i někteří politici opakovaně upozorňují na to, že bez reformních změn nejsou důchody udržitelné pro budoucí generace.