Poslanecká sněmovna schválila tzv. kurzarbeit, tedy nárok zaměstnanců na větší část běžné mzdy i v době, kdy firmy nemohou fungovat. (Ilustrační foto)

Poslanecká sněmovna schválila tzv. kurzarbeit, tedy nárok zaměstnanců na větší část běžné mzdy i v době, kdy firmy nemohou fungovat. Zaměstnanec tak v Česku podle schváleného zákona bude dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent svého výdělku.

„Kurzarbeitovou mzdu“ budou hradit zaměstnavatelé s tím, že jim pak stát (z veřejných zdrojů) vykompenzuje čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy.

Zaměstnanci budou moci být doma „na kurzarbeitu“ až čtyři dny v týdnu, nejvýše však 1 rok.

Příslušnou novelu musí ještě posoudit Senát. V účinnost by kurzarbeit v ČR mohl vstoupit letos v červenci.

Sněmovna schválila pravidla kurzarbeitu podle návrhu ANO, ČSSD a KSČM. Pro výslednou podobu zákona hlasovalo 79 ze 100 přítomných poslanců, proti byl jen Pirát Mikuláš Ferjenčík.

Peníze od státu by ale příslušná firma nemusela dostávat až po vyplacení kurzarbeitových výdělků. Zaměstnavatel by mohl nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy.

Nárok na podporu by podniky mohly získat na zaměstnance, kteří v nich pracovali alespoň tři měsíce. Výpadek práce by se posuzoval za celou firmu, nebo za její závod.

V době bez práce by zaměstnanci mohli chodit do kurzů nebo absolvovat rekvalifikaci od úřadu práce.

Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nedostali by jej ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.

Firma na kurzarbeit bude mít nárok tehdy, pokud v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm, či rok po jeho skončení nebude vyplácet dividendy, mimořádné podíly na zisku; nebude moci ani předčasně splatit úvěr.

Při nesplnění pravidel by firmy příspěvky státu musely vrátit.

Kurzarbeit by mohla spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě nebo kybernetickém útoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky.

Vláda by pak v nařízení stanovila, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by se zkrácená práce se státním příspěvkem vztahovala.

Určila by taky ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby.

Kurzarbeit by se vyhlašoval až na půl roku. Prodloužen by mohl být dvakrát vždy nejvýše o tři měsíce.

Po schválení pravidel kurzarbeitu v Poslanecké sněmovny ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že spuštění tohoto nástroje v tuto chvíli nepředpokládá.

S tím, že současnou pandemickou situaci chce řešit a dokončit pomocí programu Antivirus. (sfr)