Nezaměstnanost v červenci vzrostla na 3,8 procenta, uvedlo MPSV. (Ilustrační foto)

Nezaměstnanost v ČR se v červenci zvýšila na 3,8 procenta. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) pocítilo dopady koronavirové krize 43 procent zaměstnanců a 60 procent samostatně výdělečně činných. Zároveň je označila výrazná většina postižených krizí jako dočasné. 

Úřady práce evidovaly k poslednímu červencovému dni 278 824 nezaměstnaných, což je o 9 187 víc než na konci června.

Oficiální výsledky zveřejní ředitelství úřadu práce ve středu.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) byla kritizována za urychlené zveřejňování. Kritici poukazovali podle ČT na to, že údaje o nezaměstnanosti patří k nejdůležitějším makroekonomickým statistikám a že jejich nahodilé oznamování může znejistit trhy a investory. Statistiky nezaměstnanosti pak Maláčová nechtěla před stanoveným termínem upřesňovat.

Podle analýzy Českého statistického úřadu dopady krize pocítilo 1, 868 milionu zaměstnanců a 514 tisíc osob samostatně výdělečně činných. Hlubší přitom byly mezi podnikajícími.

„Mezi pracovníky převažuje pohled, že krize nemusí mít dlouhé trvání. Jen 18 procent zaměstnanců a 28 procent postižených podnikatelů soudilo, že dopady nelze překonat s pomocí nějakého podpůrného opatření či vládního programu,“ uvedla Marta Petráňová, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Nejčastěji pociťovali negativní dopady zaměstnanci s bydlištěm ve Středočeském kraji
(54,3 procent). Stejně tak podnikající osoby vyjadřovaly nejčastěji obavy ve Středočeském kraji a v Praze.

Výběrové šetření pracovních sil nově zjišťovalo také postoje lidí, kteří si od března hledají práci. Těch bylo ve druhém čtvrtletí roku celkem 31 tisíc a jejich pohled je už méně optimistický.

„Pouze 4 procenta nově propuštěných uvádělo, že se může vrátit k původnímu zaměstnavateli. 11 procent dokonce uvedlo, že jejich zaměstnavatel již ukončil činnost,“ upozornila Ilona Mendlová, analytička ČSÚ.

Celkem 29 procent propuštěných rovněž považuje nalezení místa v původním oboru za obtížné, 7 procent pak hodnotí původní obor své činnosti vysloveně jako neperspektivní a hodlá ho změnit. (pel)