Čisté příjmy v Česku i po 15 letech členství v EU hluboce zaostávají za průměrem Unie.

Čisté příjmy v Česku i po 15 letech členství v EU hluboce zaostávají za průměrem Unie. Průměrný roční čistý výdělek v osmadvacítce se v roce 2015 blížil k 25 tisícům eur (dle aktuálního kurzu 640 tisíc korun). V Česku byl pod 10 tisíci eur (257 tisíc korun). Vyplynulo to z údajů Eurostatu, o kterých informovali tuzemští úředníci Evropské komise. 

Přitom, ceny v Česku jsou sice nižší než činí evropský průměr, postupně se však tomuto průměru přibližují. Zatímco rok po vstupu do unie byly na 58 procentech průměrných cen osmadvacítky, předloni na 69 procentech.

Dráž než v Česku bylo z nových zemí EU v Estonsku, Lotyšsku, ve Slovinsku, na Kypru a Maltě. Nejdráže je pak pro naše občany ve Skandinávii, Lucembursku, Irsku a Británii, nejlevněji naopak v Bulharsku a Rumunsku.

Ceny za potraviny v ČR odpovídaly 83 procentům evropského cenového průměru, za oblečení byly průměrné a za obuv na 93 procentech. Za alkohol se platilo 83 procent průměrných evropských cen. Za energie Češi dávali 87 procent toho co průměrný obyvatel EU.

Evropští úředníci tvrdí, že se životní úroveň obyvatel Česka od vstupu do EU zvedla. Uvádějí k tomu argument, že zatímco při vstupu do EU v roce 2004 odpovídala zhruba dvěma třetinám průměru původních 15 unijních států, předloni byla na více než čtyřech pětinách.

„Zatímco při vstupu do EU byla životní úroveň v České republice na 69 procentech průměru tehdejší unijní patnáctky, v roce 2017 se vyšplhala na 83 procent,“ uvedlo české zastoupení Evropské komise. Podle něj se vedle Česka „nejlépe daří dohánět Západ“ i Maltě, Estonsku a Litvě.

To je však silně ovlivněno tím, že do Unie společně s Českem a následně vstoupilo dalších 12 ekonomicky méně rozvinutých zemí, než byly a jsou původní členové EU. Vstupem těchto ekonomicky slabších zemí se logicky průměrná životní úroveň v unii snížila a Česko se tak tomuto průměru mohlo přiblížit.

České výdaje na důchody jsou podprůměrné. Osmadvacítka na penze dává v průměru přes 12 procent HDP a eurozóna přes 13 procent, Česko kolem osmi procent. Podíl se postupně snižuje.

Nejvyšší byl v letech 2011 až 2013, kdy se dostal přes devět procent. V době vstupu do EU byl pod osmi procenty.

Výkon české ekonomiky postupně roste. V HDP na obyvatele České republiky byla předloni na 89 procentech průměru osmadvacítky, ve skutečné individuální spotřebě ale na 82 procentech. Podle statistiků představuje skutečná individuální spotřeba objektivnější měřítko životní úrovně než HDP na hlavu.

Zahrnuje totiž výdaje domácností i státem hrazené služby jako školství či zdravotnictví. Podle výsledků je tak postavení Česka podle životní úrovně horší než výkon jeho hospodářství. Česko mělo vyšší HDP na hlavu než Slovinsko, Portugalsko či Řecko. (sfr)