Všem občanům Česka už zase hrozí pokuta. Stát je potrestá finančním postihem tehdy, pokud se občané odmítnou zúčastnit Sčítání lidu v roce 2021. Obyvatelstva však tentokrát bude donuceno vyplňovat o něco méně údajů, než v roce 2011, kdy celoplošné sčítání proběhlo naposled. Vyplynulo to z konceptu zákona o sčítání lidu, který bude schvalovat Babišova vláda v demisi.
I příští sčítání lidu, které se uskuteční v roce 2021, bude povinné pro všechny obyvatele Česka. Celkové náklady mají dosáhnout 2,23 miliardy Kč.
Lidé budou muset nově vyplňovat „jen“ 23 údajů namísto dřívějších 47. Vypadnout má otázka týkající se náboženské víry či obor vzdělání. Tato data chce totiž Český statistický úřad (ČSÚ) získat z veřejných registrů.
Úřad původně zvažoval, že by většinu potřebných údajů našel v registrech a že by se sčítání lidu týkalo jen vybraných skupin lidí. Zjistil však, že takový postup není možný, protože veřejné databáze neobsahují potřebné informace.
Údaje o rodinách a domácnostech, dosaženém vzdělání, národnosti, mateřském jazyku, víře, zaměstnání či dojížďce do práce a škol v nich ale nenašli. Ucelená nejsou ani data o bytovém fondu. Kromě otázek na víru, mateřštinu a národnost je vyplnění odpovědí na ostatní dotazy povinné.
Sčítání se koná každých deset let. Poprvé bylo na českém území v roce 1869. Od roku 1918, od vzniku samostatného Československa se uskutečnilo devět cenzů.
Při posledním sčítání v roce 2011 byli občané nuceni odevzdat téměř 17,5 milionu papírových a elektronických formulářů.
ČSÚ chce roto v roce 2021 mnohem víc formulářů získat elektronickou cestou. Naposledy jich přes internet obdrželi asi čtvrtinu. V příštím sčítání by to měla víc než polovina.
I tentokrát budou sčítání provádět v terénu sčítací komisaři, kteří domácnostem případně doručí papírové formuláře a dohlédnou na jejich vyplnění.
Vyplnění dotazníků a jejich odevzdání či odeslání bude stejně jako minule povinné. Kdo vyplnění odmítne, tomu i tentokrát bude hrozit pokuta.
Sčítání lidu se provádí v celé Evropské unii. Výsledky hrají roli i při stanovení váhy hlasů jednotlivých států v Radě Evropy.
Jako přínos sčítání lidu je tentokrát uváděno to, že výsledky poslouží státu a samosprávám jako podklady pro „plány k rozvoji bydlení, vzdělávání či služeb“. Vliv mají i na ochranu menšin. (sfr)