Babišova vláda odmítla omezit dotace pro velké firmy, jako je například Agrofert.

Babišova vláda odmítla zavedení dotačního limitu na přímé zemědělské eurodotace po roce 2020 pro velké farmy. Nesouhlasila také se snižováním dotací podle velikosti podniku. Z rozhodnutí vlády bude mít přínos mimo jiné i holding Agrofert, který ještě donedávna přímo vlastnil Andrej Babiš.

Holding Agrofert, ovládaný dnes Babišem prostřednictvím svěřenského fondu, je největší zemědělskou firmou a největším příjemcem zemědělských dotací v Česku. Agrofert obhospodařuje 103 tisíc hektarů polí.

Česká republika v roce 2017 jen v národních dotacích rozdělilo potravinářským podnikům 400 milionů korun, z toho více než čtvrtinu dostaly firmy z holdingu Agrofert.

„Podpora by měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost. ČR je v tomto ohledu specifická, kdy disponuje nejen největší průměrnou výměrou zemědělského podniku (133 hektarů), ale i jednou z největších průměrných výměr ekologického podniku (120 ha),” uvádí se v materiálu, který Babišově vládě předložilo ministerstvo zemědělství.

Kdyby byl dotační limit zaveden, dotklo by se to podle materiálu podniků s významnou živočišnou a rostlinnou výrobou, které naplňují i mimoprodukční funkce zemědělství.

Například v sousedním Rakousku zemědělci po překročení limitu 60 tisíc eur (1,5 miliónu korun) už žádné další dotace nedostávají. Podobně to funguje i v Polsku.

Vládou schválený dokument definuje pozici ČR pro vyjednávání o budoucnosti evropské zemědělské a potravinářské politiky. Stát by například uvítal pokračování dobrovolných plateb na produkci citlivých komodit. V nich si loni čeští zemědělci řekli o 3,3 miliardy korun.

Na přímých platbách podle plochy zemědělské půdy v roce 2017 zemědělci v Česku požádali o zhruba 12 miliard korun. Celková suma určená na přímé platby činila 21,9 miliardy korun.

V rámci plateb na tzv. ozeleňování neboli greening si loni zemědělci řekli o 6,6 miliardy korun. Další prostředky dostávají zemědělci na investiční akce například v evropském zemědělském rozvojovém programu.

Zemědělci v současné sedmiletce do roku 2020 mohou čerpat skoro 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek představují evropské zdroje.

V něm činí dotační limit 150 miliónů korun na projekt, což je kritizováno mimo jiné Asociací soukromého zemědělství ČR. Takto velké projekty podle této organizace neprospívají krajině.

Podle Evropské komise by měly mít členské státy po roce 2020 větší prostor při rozhodování o tom, jak konkrétně chtějí dosáhnout cílů společné zemědělské politiky Evropské unie. S konkrétními legislativními návrhy hodlá přijít do léta letošního roku, v návaznosti na jednání o budoucím víceletém finančním rámci.

Agrofert zaměstnává přes 34 tisíc lidí, jeho konsolidovaný čistý zisk loni činil 7,79 miliardy korun a tržby 155,3 miliardy.

Podle Hospodářských novin příjmy holdingu ze státních dotací v posledních letech, kdy byl Babiš členem vlády, rostly. Babiš v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie Agrofertu a firmy SynBiol do svěřenských fondů.

V roce 2014, kdy se tehdejší majitel Agrofertu Babiš stal vicepremiérem a ministrem financí, stát rozdal potravinářům 140 milionů a z toho 28 milionů – tedy 20 procent – přidělil Agrofertu.

V roce 2015 dostali potravináři 203 milionů Kč, z toho Agrofert obdržel 23 procent (46 milionů). V roce 2016 byl objem dotací 396 milionů Kč, přičemž Agrofert měl podíl 26 procent (104 miliony).

Ze 400 milionů dotací v roce 2017 dostal Agrofert 106 milionů, tedy zhruba 27 procent. (sfr)