Dlouhodobě nemocní zaměstnanci si na nemocenské polepší o tisíce korun měsíčně. Živnostníkům to naopak nepomůže, pracovní neschopnost si nemohou dovolit.

Senát schválil vyšší nemocenskou pro dlouhodobě nemocné. Zaměstnanci si tak polepší o stovky až tisíce korun. Lidé navíc budou nemocní déle a na nemocenské jich bude čím dál víc. Živnostníkům nárůst dávek naopak nepomůže. Podnikatelé totiž nemocenskou fakticky vůbec nečerpají.

Senát schválil růst nemocenské pro lidi, kteří jsou v pracovní neschopnosti více než měsíc nebo dva.

Pro hlasovalo 49 senátorů, proti nebyl nikdo, 14 se jich zdrželo. Novelu zákona o sociálním zabezpečení nyní dostane na stůl prezident.

Nemocní by si tak mohli přilepšit o stovky až tisíce.

V prvních třech dnech nemoci zaměstnanec nedostává nic. Pak do 14. dne dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele.

Od 15. dne pracovní neschopnosti mají lidé dostávat – tak jako dosud – 60 procent z takzvaného vyměřovacího základu.

Od druhého měsíce nemoci (31. dne pracovní neschopnosti) se ale dávky zvýší na 66 procent a od třetího měsíce na 72 procent základu.

Novinka zvýší podle odhadů příští rok výdaje na nemocenské o 2,4 miliardy korun, v následujících dvou letech to bude 2,5 miliardy a 2,7 miliardy korun.

Dopadů na veřejné rozpočty se obává Daniela Filipiová (ODS).

„Stát může dát jenom tolik, kolik sám vybere,“ řekla.

Nemocenskou si berou jen zaměstnanci

Zaměstnanci jsou v pracovní neschopnosti šestnáctkrát častěji než podnikatelé a živnostníci. Vyplynulo to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR).

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se oproti předchozím rokům stále více vyhýbají pracovní neschopnosti. Na druhou stranu u zaměstnanců je možné pozorovat trend přesně opačný.

Oproti minulosti jde o rapidní nárůst. Například v roce 2010 byli zaměstnanci ve srovnání s živnostníky v pracovní neschopnosti pouze šestkrát častěji.

Zaměstnanci jsou sice první tři dny nemoci doma „zadarmo”, ale od čtvrtého do 14. dne pobírají náhradu mzdy od zaměstnavatele. Poté mají nárok na nemocenské od státu. Jeho výši tvoří část takzvaného denního vyměřovacího základu, který se odvíjí od dosaženého hrubého příjmu v posledním roce.

Jedním z hlavních důvodů, proč jsou podnikatelé ”na neschopence” mnohem méně často než zaměstnanci, jsou finance. Na rozdíl od zaměstnanců totiž prvních čtrnáct dnů nemoci marodí na vlastní náklady. A pokud si OSVČ dobrovolně neplatí nemocenské pojištění, tak i ve dnech a týdnech následujících.

Podnikatelé počet pracovních neschopností snižují

Podle analýzy AMSP u zaměstnanců roste tendence zvyšovat počet pracovních neschopností. U živnostníků od roku 2009 naopak klesl jejich počet na třetinu. Trvale klesá i počet živnostníků, kteří si nemocenské pojištění platí.

„Není týdne, aby někdo nenapadl živnostníky s ohledem na to, jakým způsobem využívají sociální systém na úkor ostatních. Jednoduchým porovnáním jsme prokázali, že tomu tak není,“ uvedl Karel Havlíček, předseda AMSP ĆR.

Podle něj je z analýzy zřejmé, že podnikatelé počet pracovních neschopností systematicky snižují, zatímco zaměstnanci jejich počet zvyšují.

„Nepřísluší mi komentovat, jestli je vykázaná nemocnost u zaměstnanců skutečná. Ale zcela jednoznačně lze tvrdit, že osoby samostatně výdělečně činné sociální systém nezatěžují v takové míře jako zaměstnanci,“ dodal.

Počet pracovních neschopností u OSVČ průběžně klesá. V roce 2009 bylo na jednu OSVČ vykázáno 0,06 pracovních neschopností. V  roce 2015 bylo na jednu OSVČ již jen 0,02 pracovních neschopností.

Počet pracovních neschopností u zaměstnanců naopak průběžně roste. V roce 2009 bylo na jednoho zaměstnance vykázáno 0,33 pracovních neschopností. V roce 2015 bylo na jednoho zaměstnance 0,38 pracovních neschopností.

Průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti u zaměstnance za poslední sledované období bylo 41,5 dní. Průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti u OSVČ za poslední sledované období bylo vyšší, a to 101,9 dní.


Srovnání počtu případů pracovní neschopnosti:

Rok

2015

Typ zúčtovatele

Počet případů PN

Počet prostonaných dnů v PN

Průměrné trvání 1 případu PN

OSVČ

13 741

1 400 768

101,9

Zaměstnanci

1 471 843

61 101 529

41,5

Neudáno

21 214

348 000

16,4

Celkem

1 506 798

62 850 297

41,7