Vláda schválila státní rozpočet ČR na příští rok se schodkem 295 miliard korun. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila státní rozpočet ČR na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. Hlavní změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard korun, jsou výdaje 100 miliard korun na zastropování cen elektřiny a plynu. 

Informovalo o tom ministerstvo financí.

„Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární. Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami a především zastropováním cen elektřiny a plynu. Vedle toho se rozpočet musí popasovat také s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.

Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování cen silové elektřiny na 6 Kč/kWh včetně DPH a cen plynu na 3 Kč/kWh včetně DPH pro maloodběratele.

Na příjmové straně tuto položku kompenzuje mimořádný příjem 100 miliard korun, který se skládá z windfall tax, tedy z mimořádného zdanění neočekávaných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a z odvodu 100 procent příjmů z prodeje elektřiny nad 180 EUR/MWh coby výsledku zastropování cen energií dle návrhu Evropské komise.

„Pokud jde o zavedení daně z neočekávaných zisků, ministerstvo financí má hotový návrh upravený dle dosud publikovaných parametrů Evropské komise. Konečné nařízení ale Komise oficiálně zveřejní teprve koncem tohoto týdne. Teprve poté do něj zapracujeme náš návrh. Takový postup není ideální, nicméně dnes bohužel nežijeme v ideálním světě, ale v ekonomické válce, kterou s námi Putinovo Rusko bez jakýchkoliv debat vede,“ řekl Stanjura.

Na výdajové straně rozpočtu 2023 jsou dalšími hlavními změnami oproti rozpočtu 2022 zhruba o 141,4 miliardy korun vyšší výdaje pro kapitolu ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů, na něž v příštím roce půjde meziročně o 93,1 miliardy korun více.

Z toho zhruba 19 miliard korun navíc představuje výchovné, tedy od ledna 2023 nově vyplácený příspěvek ke starobnímu důchodu ve výši 500 korun měsíčně pro ženy za každé vychované dítě.

„Průměrný starobní důchod letos díky opakovaným valorizacím penzí přesáhl hranici 18 tisíc korun a příští rok poroste zhruba na 19,5 tisíce. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o téměř 4 tisíce korun měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ uvedl Stanjura.

Další klíčovou výdajovou položkou je 22,7 miliardy korun navíc pro ministerstvo obrany na nezbytnou modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující agrese Ruské federace na Ukrajině.

Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou rovných 111,8 miliardy korun a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta s ambicí vlády zajistit nejpozději v roce 2025 výdaje na obranu ve výši 2 procent HDP a plnit tím členský závazek Severoatlantické alianci.

Významným výdajem rozpočtu je dále 17 miliard korun navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce, čímž transfer ze státního rozpočtu vzroste z letošních 124,8 miliardy korun na 141,8 miliardy korun ročně.

Oproti původně navrženému rozpočtu 2023 bylo napříč kapitolami doplněno 23 miliard korun na růst platů ve veřejném sektoru, z toho nejvíce 12 miliard korun pro ministerstvo školství zejména na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, 4,2 miliardy korun pro ministerstvo vnitra na platy příslušníků bezpečnostních složek a 2,3 miliardy korun pro ministerstvo obrany na platy vojáků.

V rámci vládních jednání získá oproti původnímu návrhu rozpočtu prostředky navíc také ministerstvo dopravy (+29 miliard korun) zejména na investice do dopravní infrastruktury, ministerstvo pro místní rozvoj (+5,5 miliardy korun) či ministerstvo kultury (+4,1 miliardy korun). (pel)