V případě tvrdého brexitu by Česko podle studie přišlo o 47 tisíc pracovních míst. V Evropě by v případě tvrdého brexitu zaniklo celkem 1,2 milionu pracovních míst. (Ilustrační foto - redakční koláž)

V případě tvrdého brexitu by Česko přišlo o 47 tisíc pracovních míst. Předvídá to studie Katolické univerzity. V Evropě by podle této studie v případě tvrdého brexitu zaniklo celkem 1,2 milionu pracovních míst.

Pokud Velká Británie opustí Evropskou unii bez dohody, Česká republika by v důsledku toho přišla o 47 310 pracovních. Dovozuje to nedávná studie belgické Katolické univerzity v Lovani.

Podle studie není správný názor, že brexit bude mít negativní dopady pouze na západoevropské země, které jsou geograficky blízké Velké Británii.

Země jako Polsko, Švédsko, Slovensko, Česká republika, Rumunsko a Maďarsko také vykazují značné ztráty pracovních míst, což by vzhledem k provázanosti evropských řetězců nemělo být překvapení, dovozuje studie.

Nejvíce pracovních míst by ztratila samotná Velká Británie. Podle studie, kterou univerzita vypracovala pro belgickou vládu, by se odchod země z EU bez dohody dotkl více jak půl milionu míst.

Tvrdý brexit, tedy vystoupení Velké Británie z EU bez jakékoliv dohody s Bruselem, by výrazně pocítily Německo (ztráta 291 tisíc pracovních míst), Francie (141 tisíc) a Itálie (139 tisíc).

Pokud by se zohlednila celková zaměstnanost v dané zemi, nejvíce by se situace dotkla Irska. Více než 50 tisíc zaniklých míst tam totiž představuje ztrátu 2,5 procenta všech pracovních míst.

Na pátém místě z hlediska dopadů je Česká republika s více než 47 tisíci zaniklými pracovními místy (0,9 procenta).

V roce 2018 byla Velká Británie pro přímé exporty z české ekonomiky pátým hlavním trhem, na který směřovaly 4,4 procenta celkových vývozů z Česka.

Milion lidí z EU získal právo k pobytu v Británii po brexitu

Přibližně milion občanů zemí Evropské unie žijících v Británii již získal povolení pobývat v zemi i po brexitu se zachováním všech dosavadních práv. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnilo britské ministerstvo vnitra.

Nejvíce žádostí o status usedlíka podali Poláci následovaní Rumuny a Italy.

Češi představují se 13 200 žádostmi unijní průměr.

V Británii podle odhadů dlouhodobě pobývají tři miliony občanů dalších zemí EU.

Britská vláda se zavázala, že zachová cizincům ze států EU stejná práva jako dosud, i pokud by země ze společenství odešla bez dohody. Podmínkou je, že zažádají o status usedlíka, pro jehož získání stačí doložit totožnost a dokázat, že žijí v Británii. (sfr)