České vojenské letectvo se už několik let potýká s personální krizí, napsal deník Právo. Nedostává se mu nejen letců, ale ani techniků a dispečerů. Podle velitele vzdušných sil Petra Hromka za nedostatkem personálu stojí hlavně fakt, že se nehlásil dostatek nových adeptů létání na Univerzitu obrany v Brně.

Loni se sice začalo blýskat na lepší časy, ale než přijdou do služby silnější ročníky, chystá se generální štáb zaplnit díry tím, že se pokusí zlanařit piloty z civilu, a také tím, že vytvořil na všech vojenských letištích aktivní zálohy.

Mezi rezervisty se jim podařilo přitáhnout dva dispečery řízení letového provozu. „Než začne přicházet víc pilotů z Univerzity obrany, chceme nalákat piloty do aktivní zálohy a oslovit civilní piloty v náborové kampani. Největší nedostatek je u vrtulníkového letectva v Náměšti,“ řekl Právu Hromek.

Generál věří, že do pěti let začne z Univerzity obrany vycházet dostatek leteckého personálu, protože loni tam změnili k budoucím pilotům přístup. „Dřív vybírali piloty až ve druhém ročníku, ale nově už na univerzitu nastupují jako adepti, a to je pro ně mnohem větší motivace,“ řekl generál. Dřív bylo v ročníku pět šest studentů, loni v září nastoupilo 17 lidí. A to je podle Hromka ideální stav.

Letectvo ale potřebuje piloty už teď, a proto od 1. ledna vytvořilo jednotky záložáků na všech třech letištích. V Čáslavi je základna stíhacího letectva – gripenů a bitevníků L-159. Tady jednotka záložáků slouží roky, ale pouze jako strážní rota.

V Náměšti nad Oslavou má armáda vrtulníky – bojové Mi-24 a dopravní Mi-171. V PrazeKbelích je dopravní letka, ve které jsou Airbusy A-319, Casy C-295 a menší letouny z vládní letky a také vrtulníky Mi-17.

Pomoci přečkat těžkou dobu

Velitelé základen podle Hromka vyrazí shánět rezervisty nejdříve do Centra leteckého výcviku v Pardubicích, které spadá pod státní podnik LOM Praha a kde jsou jak instruktoři létání, tak i technici, se kterými nebude příliš práce je zaučit. Na každé letiště by chtěli získat čtyři piloty a několik techniků.

„Dál budeme chtít oslovit a využít lidi, kteří od nás odcházejí do civilu,“ řekl Hromek. Podle zákona o vojácích musí odcházející příslušníci počítat s tím, že je armáda požádá, aby až pět let sloužili u aktivních záloh. „Oslovíme i bývalé vojenské piloty, kteří létají u aerolinek, a také studenty na civilních školách,“ řekl Hromek.

Piloti vycházejí v Česku nejen z Univerzity obrany, ale i ze tří civilních škol – z brněnské VUT, pražské ČVUT a z báňské vysoké školy v Ostravě. Ti ale, pokud chtějí profesionálně létat a stát se kapitány, musí mít odlétáno tisíc hodin. Podle Hromka jim v tom armáda může pomoci.

„Když přijde do armády, tak za deset let těch tisíc hodin nalétá. Nám pomůže přečkat těžkou dobu a pak může odejít do civilu, nebo zůstat v armádě,“ podotkl Hromek.

Do stíhačky jenom ve válce

Na generálním štábu připravují novou náborovou kampaň. „Chystáme se na ČVUT a tam se představíme. Půjde tam i jeden náš poručík, který vystudoval ČVUT a létal v civilu a teď pro armádu a mohl by tam říci svůj příběh,“ dodal generál.

Záložáci, kteří přijdou do Náměšti a do Kbel, si během cvičení i zalétají. Rezervisté u stíhačů se do kokpitů dostanou jen v případě krize.

„Zámysl je, aby záložní piloti vrtulníků nebo dopravních letounů byli na palubě jako druhý pilot nebo navigátor,“ uvedl generál. Záložáky by chtěli využívat např. v případech, kdy část pilotů odjede na cvičení, zahraniční mise nebo různé kurzy.

Dopravní i vrtulníkové letectvo má spoustu i nevojenských povinností, v Náměšti i ve Kbelích musí každý den 24 hodin být připraveny dva vrtulníky pro vyhledávací a záchrannou službu. Podle Hromka by mohli rezervisté sloužit i u záchranky v Líních u Plzně a v Bechyni.

Armáda navíc čeká dodávku nových amerických vrtulníků od firmy Bell – osm víceúčelových UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Podle Hromka by nové stroje mohly přitáhnout čerstvé uchazeče o letecké řemeslo. „Mladé lidi nová technika láká, je tam víc počítačů, víc obrazovek,“ řekl Hromek.

Nové stroje ale zároveň ještě více prohloubí personální krizi, protože část pilotů i techniků bude muset do USA do výcvikových kurzů. „Část lidí zůstane na staré technice, část se přesune na novou, jako jsme to udělali u gripenů. Neomezilo to úkoly na obraně republiky, ale bude to náročnější pro lidi,“ uvedl.

U stíhacího letectva čeká záložáky hlavně cvičení na trenažerech. „Trénovali by proti vojenským pilotům vzdušné souboje,“ řekl Hromek. „Kdyby bylo úplně nejhůř, tak bychom je posadili do letadla, a věřím, že by to zvládli,“ dodal. Armáda může rezervisty povolat až na šest týdnů ročně. Celkově je v armádě už 3265 záložáků, z toho je 299 žen.