Vláda schválila sjednání dohody CETA mezi EU a Kanadou, podepsána by mohla být na konci měsíce.

Česká vláda schválila sjednání dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou (CETA). Smlouva má pomoci exportu, české firmy z ní nejvíce budou těžit ve strojírenském, hutnickém a chemickém průmyslu. CETA má ale řadu odpůrců, podle kritiků může třeba zhoršit kvalitu zboží, například potravin.

„Dohoda CETA posílí a upevní vzájemné hospodářské vztahy, poskytne nové obchodní příležitosti pro ekonomické subjekty na obou stranách a usnadní vstup českých firem na kanadský trh,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD.

Podle ministra odstranění cel podpoří český export především ve strojírenském, hutnickém, těžebním, chemickém nebo farmaceutickém sektoru. Dle studií Evropské komise má dohoda přinést v dlouhodobém horizontu zvýšení HDP Evropské unie o 0,02 – 0,03 procenta.

Dohoda kromě odstranění cel v obchodu se zbožím pokrývá služby, ochranu práv k duševnímu vlastnictví, veřejné zakázky a také podporu a ochranu investic.

V momentě jejího vstupu v platnost bude odstraněno 99 procent cel na průmyslové výrobky a po uplynutí přechodných období budou tyto položky do Kanady exportovány bezcelně.

U zemědělských a potravinářských položek, které jsou vnímány jako citlivější, Kanada otevře svůj trh z 92 procent po uplynutí přechodných období, v případě EU půjde o téměř 94 procent. Týká se to mléka a mléčných výrobků, čokolády, potravinových přípravků a minerálních vod.

Dohoda povede ke zhoršení kvality zboží

Smlouva otevírá kanadský trh s veřejnými zakázkami, včetně provincií, teritorií a municipalit.

„Významný potenciál se nabízí především v oblasti stavebních služeb, služeb svobodných povolání (zejména architekti, inženýři), IT služeb, environmentálních distribučních a dopravních služeb,“ uvádí návrh.

CETA má jako podobná smlouva mezi Unií a Spojenými státy tzv. Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) řadu odpůrců. Kritici tvrdí, že dohody povedou zhoršení potravinářských, ekologických či pracovních standardů, na něž jsou Evropané zvyklí, a také se obávají, že dodají větší sílu nadnárodním společnostem.

Smlouvu s Kanadou kritizují třeba komunisté.

„Americké firmy jsou schopny se zaregistrovat v Kanadě a fungovat v tomto režimu prostřednictvím této malé smlouvy,“ vysvětlil své obavy místopředseda strany Jiří Dolejš.

Protesty v Německu

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou vyvolala vlnu odporu také v Německu, kde se kvůli dohodě vedl největší občanskoprávní spor v dějinách. Žalobu k ústavnímu soudu podalo skoro 200 tisíc občanů. Na počátku září proti dohodě CETA a také proti zamýšlené dohodě o volném obchodu se Spojenými státy TTIP v Berlíně demonstrovalo přinejmenším 150 tisíc lidí.

Ke stížnostem podaným k ústavnímu soudu, které požadovaly odmítnutí dohody německou vládou před ratifikací Spolkovým sněmem, se připojily desetitisíce Němců. Vadila jim mimo jiné údajně nedostatečná ochrana životního prostředí nebo spotřebitelů, ale třeba i způsob vyjednávání dohody.

Ústavní soud v Karlsruhe ale stížnosti proti této dohodě zamítl, zároveň však stanovil několik podmínek jejího schválení.

Dohoda CETA by měla být podepsána na summitu EU s Kanadou 27. října. Následovat bude ratifikační proces v jednotlivých zemích EU, včetně obou komor českého parlamentu.

(pel)